čtvrtek 30. října 2014

V Tobě ztracený


Zveš mě k sobě na hostinu,
kde je voda živá,
zavlažuješ mou pustinu,
když po sobě plivám.

Jsem Ti vděčnej za Tvou lásku, že smím s Tebou bejt.
Odpouštíš, když vydám hlásku, že jsem hroznej šmejd.

Nechci furt o vodu škemrat,
chci i dávat pít!
Nechci už bejt líná lemra,
chci na sobě dřít!

Jsem Ti vděčnej za Tvou lásku, že smím s Tebou bejt.
Odpouštíš, když vydám hlásku, že jsem hroznej šmejd.

Nechci tě už trápit, Králi,
čisti srdce mý.
Ať jsou moje ideály
v Tobě ztracený!

Jsem Ti vděčnej za Tvou lásku, že smím s Tebou bejt.
Odpouštíš, když vydám hlásku, že jsem hroznej šmejd.

Žádné komentáře:

Okomentovat