neděle 14. června 2015

Jak sbalit holku?

Pokud se rozhodneš aplikovat následující postup, věz, že
veškeré riziko
bereš si na triko,
papriko!

1) Zajdi do papírnictví a kup si balící papír a tužku

 Zapomeň na to, že si balící papír a tužku objednáš online a přijde ti to na dobírku. Překonej svou lenost a udělej si procházku na čerstvém vzduchu. Třeba se ti naskytne příležitost pomoci - ať už paní s kočárkem do/ze schodů nebo stařence na přechodu. 

V papírnictví pěkně pozdrav a upřímně sděl své přání i s vysvětlením prodávající(mu), čímž spolehlivě vykouzlíš úsměv na tváři toho člověka :-) Možná dostaneš i tip na zajímavý objekt... 

Spolehni se, že jakmile (opakovaně) okusíš tuto radost z pomáhání druhým, získá(vá)š cenné zkušenosti do budoucího vztahu - učit se být nesobecký a myslet více na druhé než na sebe!

2) Vezmi tužku a na balící papír si napiš, jakou holku chceš sbalit

Klidně to udělej hned na lavičce před papírnictvím, pokud to půjde. Třeba někdo kolem půjde a nechá se tvým postupem inspirovat, čímž ho svým příkladem přivedeš na správnou cestu. Už to pak s ním ve vztazích nepůjde od desíti k pěti...

Zde bych si dovolil své, dobře promyšlené, doporučení. Dejvova balící strategie zní takto:
Jestliže chci princeznu, budu se chovat jako princ.
Jestliže chci krávu, budu se chovat jako vůl.
Napiš si svou balící strategii na balící papír a chvíli o ní přemýšlej. Pokud tě nic nenapadá, klidně se inspiruj tou mojí a přemýšlej nyní se mnou:

Jestliže chci princeznu...

 I když existují různé druhy princezen, například pohádkové či arabské, já mám na mysli princeznu křesťanskou. Když se totiž holka stane křesťankou (rozhodne se věřit v Ježíšovo vzkříšení a důvěřovat mu ve všech oblastech života, a to fakt opravdově), je duchovně adoptována do Boží rodiny a Stvořitel vesmíru, Král králů a Pán pánů, se stává jejím Otcem! A ona se stává dcerou Krále. Takže tu máme rovnici
dcera Krále = princezna. 
 Analogicky to spolehlivě platí i pro kluky...

A jaké jsou kvality křesťanské princezny? O tom krásně mluví Kniha knih. Schválně, kdo z chlapů by nechtěl holku, jejíž charakter by se dal popsat slovy: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, sebeovládání?

Výše zmíněné charakterové kvality jsou cílem křesťanského životního stylu. Žádná z nich nejde vycucat z prstu, ale jsou důsledkem upřímného vztahu s Bohem. A když se sejde víc takových lidí upřímně usilujících o tyto kvality, říká se tomu církev. (Škoda, že plno "takykřesťanů" svými životy krásu církve špiní. O ušmudlanou a pyšnou "princeznu" fakt nestojím!)

Zní to skoro jako scifi, co? Plno lidí mi totiž řeklo, že s takovými nároky tu svou "princeznu" asi těžko najdu. A že kdybych ji našel, tak bych ji určitě zkazil...

Proto je velmi důležité, dokonce klíčové, abych usiloval o to stát se tím nejlepším princem pro princeznu, kterou hledám!

A k tomu mi dopomáhej Bůh!

(Důležitá poznámka na okraj: Pokud náhodou považuješ krávu za posvátné zvíře, možná, že ve tvém východním náboženství existuje analogie, jak se stát posvátným volem, abys sbalil tu svou vysněnou...)


3) Nebuď posera a někam ji pozvi

Pokud tě tvé okolí i tvůj Král považuje za zralého prince (nespěchej s hledáním odpovědí na svou zralost), neboj se "svou" princeznu někam pozvat a pěkně od plic jí to říct. Platí totiž, že nejpřitažlivější na člověku je jeho vztah s Bohem. Pokud je pro tebe vztah s Bohem tou nejvyšší prioritou, přirozeně tě zaujmou holky se stejnou prioritou. Vyber si jednu z nich a prostě jí to řekni! Třeba tak, jak o tom zpívá Veselá Zubatá:



Pro úplnost musím poznamenat, že strach z odmítnutí je fakt na prd a samotné odmítnutí je ještě na větší prd. Sám jsem to zažil a dokonce jsem to i zveršoval v písni Tak jsem zase dostal košem. Časem se to ale srovná, odborníci doporučují minimálně rok romantické pauzy (RRP), aby se odmítnuté(mu) dostatečně pročistila hlava i srdce a nemusel(a) tak zatěžovat svůj příští vztah. Já jsem se pro takovou pauzu rozhodl (celý rok 2015 je mým RRP), momentálně jsem v 6. měsíci a už na svém pomyslném "duchovním ultrazvuku" vidím, jaké plody to přináší! Celkově se můj život stabilizuje po tělesné, duševní i duchovní stránce! Pauza RRP je tedy velice prospěšná!

Závěr

Samozřejmě se moc těším, až tu svou (zatím neznámou) princeznu sbalím a až v manželství k sobě pomocí sexu přilneme jako dva slepené balící papíry! Tím se také potvrdí, že tento návod funguje! :-)

Pomohl ti tenhle článek?
Jaká je tvoje balící strategie?


16 komentářů:

  1. Jo, většina z těch věcí bude nejspíš fungovat i na kluka :) A balicí papír pobavil :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jo :D Mně je teda docela proti srsti, když se mě nějaká holka snaží sbalit... Asi jsem ze starý školy... :D

      Vymazat
  2. "Plno lidí mi totiž řeklo, že s takovými nároky tu svou "princeznu" asi těžko najdu."
    mne prijdou spis nizke - k mym narokum (zatim) patri i se do ni nejdrive zamilovat(s nevyrcenym predpokladem, ze by mela byt fakt hezka), jinak mam kolem, myslim, docela dost holek, ktere maji skvely vztah s Bohem a urcite maji potencial byt dobrymi manzelkami(nebo to aspon umne predstiraji), ale vetsinou nejsou muj typ.

    K hledani partnerky mi dal anglicky pastor, ktery pravidelne jezdi k nam do sboru, radu, ze si mam udelat seznam vlastnosti, ktere by mela mit, a pak mam Boha o takovou manzelku prosit, pamatuju si, ze citoval prvni bod sve vlastni motlitby "God, she has to be pretty ...", coz me potesilo, ze moje pozadavky(to zni docela blbe, ze) snad nejsou uplne mimo.
    Mym hlavnim problemem je ted imho to, ze se nepovazuju (velmi pravdepodobne opravnene) za muze, ktery by pripadne byl dobrym manzelem. S tim se samozrejme snazim neco delat, i kdyz mam trochu obavy, ze v okamziku, kdy snad ty predpoklady uz mit budu, si uz prilis zvyknu na to byt single - nicmene, i v pripade, ze by to tak dopadlo, tak byt lepsim muzem je neco, co bych mel delat stejne spis kvuli Bohu nez kvuli (treba i fakt skvele) zene...

    (a tu pisnicku od Vesele Zubate jsem neznal, ale je fakt super)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je poprvý, co slyším, že mám nízké nároky na svou budoucí manželku! Díky! :) Souhlasím, že požadavek fyzické krásy je důležitý. Možná naivně věřím, že když se v mém obzoru objeví ONA, tak si nějak padnem do oka i po stránce fyzické. Bůh mě zná líp než já sám a já mu v tom prostě věřím, že přeskočí jiskra. A je velmi pravděpodobné, že holce, která by mě VŮBEC fyzicky nepřitahovala, bych zřejmě nenabízel vztah. Přiznám se, že v mém okolí jsou taky věřící holky, jejichž vzhled a často i životní styl mě moc nepřitahuje (byť jsou křesťanky). Ale vůbec tím netvrdím, že jsou ošklivé - prostě jen nejsou můj typ.

      Naprosto souhlasím, že hlavní motivace pro sebezlepšování má být oslavit Boha, případné zaujetí nějaké slečny považuji za příjemný "vedlejší produkt" snahy ve všem se líbit Bohu. John Eldredge napsal, že žena netouží být hlavním cílem mužova obdivu, ale má potřebu být s ním součást něčeho většího, sdílet s ním dobrodružství. Věřím tomu, že úplné zaměření se na Boha je to nejlepší dobrodružství v životě. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že když se jako mladí svobodní muži naučíme uspokojovat své citové potřeby v Bohu, nebudeme tím v budoucnu zatěžovat své partnerky, protože ony nikdy nebudou rovny Bohu. Je skvělé, že ruku v ruce s Bohem je ohromná šance, že se budoucí manželství vydaří a už teď na tom můžeme pracovat tím, že své největší uspokojení budeme vytrvale hledat v Pánu! Přeju nám v tom oběma zdar! :)

      Ta písnička je supr, podle mě v sobě obsahuje narážku na verš z Přísloví, že radostným srdcem krásní tvář.

      Vymazat
  3. Tohle je krásný článek, věřím, že tu svoů princeznu potkáš a sbalíš a třeba to bude hned 1.1.2016 ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oj, chybka se vloudila, pochopitelně jsem měla na mysli "svou"

      Vymazat
    2. Děkuju :) Sám jsem zvědav, jak to nakonec celé dopadne (gravitace funguje, takže můžeme být bez obav...) ;)

      Vymazat
    3. Tím "svoů" jsi určitě myslela, že bude mít svatozář, tedy o kolečko víc ;) Pokud bude správným způsobem blázen do Krista, bude to vítané bláznovství! :)

      Vymazat
  4. Vtipný návod, moc pěkné. Dříve jsem zastával třeba pravidla:
    "pí" - věkový rozdíl nesmí být větší než 3,141
    "10" - strávit spolu aspoň 10 dní v kuse
    "60" - strávit spolu aspoň 60 dní (i s přestávkami)
    "100" - rodiče slečny by měli bydlet asi 100 km ode mě
    mnoho Božího požehnání s RRP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Tak ta pravidla rozhodně nejsou špatná! I když jsou ale tvrdší než moje požadavky... Díky za povzbuzení! :)

      Vymazat
  5. Jo, taky jsem to kdysi měla nádherně nalinkované, jakým způsobem potkám toho pravého, jaké musí mít kvality, jak budeme postupovat při seznamování, knihu S nikým nechodím a nejsem cvok jsem přečetla snad i pozpátku. Ale život prostě není takový, jak si ho člověk naivně představuje a jak se říká, člověk míní, Pán Bůh mění. Jsem teď neskutečně šťastná, že mám toho, koho mám, i když je to partner, který zatím není věřící. Vím, že bys mi to ani ty, ani žádný křesťan neschválil, ale to nevadí, každý žijeme život sám za sebe :)
    To, že nechceš ušmudlanou princeznu, je tak divně řečeno...on prostě nikdy není a nebude dokonalý, každý má spoustu chyb a nikdo nemá dokonalý Kristův charakter. Myslím si, že nejdůležitější je vzít si do vztahu schopnost přijímat člověka i s jeho chybami a i přes ně ho milovat, být tolerantní, chápavý a umět odpouštět. Tolik lidí si myslí, že když si vezme křesťana, bude to automaticky lépe fungovat a bude to snazší, ale myslím, že většinou je opak pravdou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s myšlenkou, že s tím "linkováním" by se to nemělo přehánět - pokud člověku opravdu chybí soudnost, je hodně pravděpodobné, že zůstane sám (viz moje píseň tady blogu "Kopla mě kobyla").
      Na druhou stranu, pokud se člověk rozhodne následovat Ježíše, měl by brát jeho slova vážně, a to úplně ve všem (jinak ho už nenásleduje). Takže když Bible učí, že si mám vybírat životní partnerku pouze mezi křesťankami, chci ho v tom brát za slovo. Život s Bohem je cesta - buď se k Bohu přibližuji, nebo se od něj oddaluji. A cílené vybrání si nevěřícího partnera je krok spíše od Boha než k němu.
      Ohledně dobrého manželství jsem přesvědčen o tom, že žádné manželství nefunguje dobře automaticky. Pokud má fungovat dobře, vyžaduje to vytrvalé úsilí na obou stranách, bez ohledu na víru. Myslím si však, že křesťané, kteří věří Bohu a žijí s ním, to mají jednodušší, protože "niť trojitá se teprv nepřetrhne".
      Ještě k té knize S nikým nechodím a nejsem cvok - moc se mi líbí její celkový důraz na čistotu vztahů (s Bohem i s lidmi), i když chápu, že ne vše je v ní normativní (např. první pusa až při svatbě). Ale ty principy v ní popsané jsou ryze biblické. A jde o to si ty principy aplikovat do svého života, nikoliv tedy slepě kopírovat.
      Přeju Ti, ať máš pěkné manželství a díky za komentář! :)

      Vymazat
  6. Já tím chtěla říct hlavně to, že mi připadá, že křesťané opravdu někdy vztahy "předuchovňují". Například, když se jim někdo líbí, modlí se za nějaké zmanení, aby si byli jistí, že je to ten pravý. Myslím si ale, že Bůh dává svobodnou vůli vybrat si, koho člověk chce ( s omezením, aby byl ten člověk také věřící). Samozřejmě že je dobré, když ohledně toho člověk cítí pokoj v srdci a taky je dobré se poradit s dalšími věřícími lidmi, co si o tom myslí. Ale věřím, že člověk dostal od Boha zdravý rozum, aby byl schopný se sám rozhodovat a nemusí se modlit za zázračná znamení nebo hlas shůry, aby poznal, jestli si někoho má vzít nebo ne...
    Psát si nějaký seznam, jaký má ten pravý partner být, mi právě taky přijde takové hloupé. Člověk přece nikdy neví, koho potká. Jasně, že věřící člověk si přeje někoho, kdo bude brát víru vážně a může mít nějaké představy, třeba že by měl mít podobné zájmy a tak, ale držet se nějakých sepsaných vlastností, to mi přijde lehce úsměvné, protože v praxi je to většinou stejně všechno jinak...
    V ideálním případě by opravdu manželství věřících lidí mělo být lepší, než u nevěřících a mělo by být svědectvím o Boží lásce. Ale připadá mi, že spousta věřících lidí vstupují do manželství hrozně naivně a pak jsou zklamaní, že druhý není tak dokonalý, jak si mysleli, když jim ho přece přivedl Bůh. Znám tolik věřících párů, kteří jsou spolu nešťastní nebo se rozvádějí...Je to smutné, nemělo by to tak být. Asi jsem prostě neviděla žádný manželský pár, kterým by víra vztah zlepšovala. Ale věřím, že takoví existují.
    Děkuju za přání pěkného manželství :) Já opravdu věřím, že mi mého milého přivedl Bůh, i když je to úplně jinak, než by to asi "správně" mělo být. Svatbu plánujeme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to předuchovňování vztahů je u křesťanů častým jevem, ze kterého mi je smutno. Vidím to stejně jako Ty - pokud je to křesťanka, můžu si vybrat a nemusím si vydupávat nějaké spešl znamení. Když má Bůh tu největší prioritu v mém životě, je přirozené, že mě povede i skrze používání mého rozumu (který mám stejně od Něho :) ).
      Co se týče seznamu s požadavky, tak v tom obecně problém nevidím, pokud je ten seznam střízlivý a je mým cílem pěstovat ve vlastním životě požadované kvality. Chystám na tohle téma článek "Ideál křesťanské princezny", ve kterém se rozepisuji o 3 požadavcích: (1) Znovuzrozená křesťanka, co se pravidelně postí, (2) Smysl pro humor a kladný vztah k umění či hudbě, (3) Fyzická přitažlivost a kladný vztah k pohybu.
      Rozvody křesťanských manželství, to je další věc, ze které mi je smutno. O to víc jsem ale Bohu vděčný, že ve sboru, kam chodím, mohu znát několik rodin, které jsou spolu desítky let a pořád se mají rádi a jsou pro mě vzorem (sám pocházím z rozbité rodiny a nechci, aby tak skončilo moje budoucí manželství).
      Dokonce znám i páry, kdy křesťanka si cíleně vybrala nevěřícího kluka, ale on se opravdu obrátil a oba jsou, pokud vím, zapojeni v církvi. Je to ale spíše výjimka než pravidlo a hlavně Boží milost, že to takhle dopadlo. O to víc, že když můj taťka pozval mou mamku poprvý na rande, on byl věřící a ona nevěřící... Přeju co nejmíň stresu při plánování svatby :)

      Vymazat
  7. Myslím, že požadavky máš rozumné :) Znovuzrozená křesťanka, to je jasné, ale chci se zeptat, proč je na stejném stupni důležitosti i půst? Já jsem se v minulosti občas postila, ale necítila jsem, že by to pro mě mělo jakýkoli duchovní význam, spíš jsem byla podrážděná, bylo mi špatně od žaludku a víc jsme se soustředila na jídlo, než na Boha. Podle Bible chápu, že by to mělo napomáhat člověku víc se soustředit na Boha, ale u mě to bylo naopak :D Tak by mě zajímalo, jak tohle vnímáš ty a proč je to u tvé budoucí nevěsty tak důležité.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dobrá otázka. Podle Bible patří půst mezi 3 základní činnosti křesťana (modlitba, dávání, půst), takže pokud chci křesťanku za manželku, měla by brát Bibli vážně. Ten, kdo se postí opravdově, tzn. ne kvůli nějakému náboženskému výkonu, z povinnosti, nebo chlubení, ale kvůli tomu, aby se k Bohu přiblížil a cíleně překonal tu touhu "krále Břicho" po jídle, ukazuje, že mu na Bohu hodně záleží a je ochoten i zapírat sám sebe, dobrovolně se omezit. Tajemství půstu je v tom, že touhu po jídle nahradíš touhou po Bohu. Půst je vlastně nepřetržitá modlitba. Na téma půst moc doporučuju tuhle stránku http://jentezenfranklin.cz/
      Líbí se mi myšlenka, že půst je jako projekt - je potřeba jej plánovat (několik dní před delším postem postupně omezovat jídlo), realizovat (klidně i jeden v týdnu - tak to mám já) a hodnotit (Předčilo to moje očekávání? Co jsem prožil? atd.)
      Půstem tedy věřící dává najevo, že mu trvale jde o hluboký vztah s Bohem a chce být citlivý na jeho vedení. A takovou holku prostě chci :) Víc se o tom rozepíšu v tom svém článku.

      Vymazat