Nevěřící Tomáš

Raduješ se, Kaifáši,
že už je s ním ámen?
Že už bludy neroznáší?
Spad' ze srdce kámen?

Vadilo ti jeho božství?
Z císaře máš strach?
Otázek máš stále množství?
Co tvůj další tah?

Já jsem taky pochyboval,
teď jsem do něj cvok.
Vzkříšený mi ukazoval
propíchnutý bok.

On zapálil v mém srdci svíci,
chceš to taky, Kaifáši?
Už nejsem Tomáš nevěřící,
důvěřuji Mesiáši!

Ouha, ouha

Ouha, ouha, zas mě balí touha
zvrácená, chtíčem zdobená.

Pouhá, pouhá chvilka stačí
a srdce k ní se stáčí,
stud jde pryč a zvědavost vítězí!

Láká mě svými kecy:
"Lepší než Bůh je přeci
myšlenky chlípné nechat plout.
Je velké Boží odpuštění,
pomodlíš se a hřích není,
srdce tedy nechej (s)prostě žhnout!"

Nekonzistentní v argumentech:
se mnou chce být a hlavně pšššt!
Chce, abych visel na jejích rtech
a svědomí řekl kššš-á!

Proč zrovna já?

Pročpak já mám být obětí
jejího sexy objetí?

Tajemství zbožnosti
je Pán Ježíš ve mně,
posílám touhy těla
do touhy po Bohu.
Dík Jeho milosti
už nezacházím jemně
s touhou, co mi vždy chtěla
zatemnit oblohu!

Ouha, ouha, už je mrtvá touha
zvrácená, chtíčem zdobená...