středa 29. srpna 2018

Nemít ho za dementa

Chtěl bych znát způsob, jak vyjít s lidmi všemi,
nějaký návod či postup osvědčený.
Zároveň nechci být nemastný, neslaný
a vlastní svědomí nemít upatlaný.
Mít vlastní názor a vážit si oponenta,
když se mnou nesouhlasí, nemít ho za dementa.
Chtěl bych si vážit víc partnera v diskusi,
doma, v církvi, v hospodě i v práci na schůzi.

Umím se usmívat, když se mnou nesouhlasí,
s člověkem bez důvěry bavím se o počasí.
A když s někým milým zajdu na hlubinu,
nerad bych ho ranil, když mluvím narovinu.
Ale kámoši spolu mají mluvit otevřeně,
jako rovnej s rovným, ne jak pán a štěně.
Chtěl bych si vážit víc partnera v diskusi,
doma, v církvi, v hospodě i v práci na schůzi.

Smutno je mi, když je snaha hodit vinu na druhého,
zodpovědnost prchne, když to přejde do tuhého.
Proč je problém přiznat chybu, zvláště když jsme chlapi?
A když hryže svědomí, řešení je to jít zapít?
Nechci tady poučovat, ale smutno mi je,
že se tváříš jako kámoš a koušeš jak zmije.
Chtěl bych si vážit víc partnera v diskusi,
doma, v církvi, v hospodě i v práci na schůzi.

Nebezpečná témata: víra, politika,
vyzbrojený argumenty jen tak z boje neutíká.
V závěru se shodnou na tom, že se neshodli,
páč hledání řešení nepřináší pohodlí.
Stavět mosty lepší je než stavět hráze,
odpouštění lepší je než špínu házet.
Chtěl bych si vážit víc partnera v diskusi,
doma, v církvi, v hospodě i v práci na schůzi.

čtvrtek 5. července 2018

Ahoj Bože

Ahoj Bože, jak se máš?
Jsem rád, že se ptáš.
Co Ti radost dělá?
Modlitba, když je smělá.
A jak se Ti daří?
Když vidím pokání, radostí pařím!

Jsi můj Bůh, co se raduje,
když činím pokání.
V srdci mi tancuješ
a splíny vyháníš.
Jsi můj Bůh, co mi rozumí,
co novou sílu dá,
co povzbudit mě vždy umí,
když se často ptám.

Ahoj Bože, mám Tě rád!
Vždy o Tebe budu dbát.
S Tebou mi nic neschází!
Životem Tě provázím.
Pomoz mi Tě předat dál!
Svého Ducha jsem Ti dal.

Jsi můj Bůh, vděčný jsem,
že Tě můžu znát.
Stal ses mým kompasem,
kráčím s Tebou rád!
Jsi můj Bůh, úžasný,
tají se mi dech!
Pravdivý, překrásný,
obdiv mám na rtech!

neděle 24. června 2018

Žárovka

Víš, kolik písničkářů je třeba k výměně žárovky?
- Dva. Jeden vymění žárovku a druhej složí písničku o tom, jak ta stará žárovka dobře svítila.

Žárovka

Žárovko, jsi jednoduché zařízení
k přeměně elektrické energie na světlo.
Žárovko, jako ty už žádná není,
něco v mém srdci vůči tobě rozkvetlo.

Jsi žárovka!
Svítilas jen pro mě v pokoji.
Jsi žárovka,
už tě nejde píchnout ke zdroji!

Je to prostě tak, no,
že ti prasklo vlákno!
Žárovko má milá,
kéž bys zas svítila,
kéž bys zasvítila!

Žárovko, rád vzpomínám na ty chvíle,
kdy zahnala jsi černou tmu v plné síle.
Žárovko, díky tobě moh' jsem psávat básně,
už tu nejsi, chtěl jsem ti říct: Svítila jsi krásně!

Jsi žárovka!
Svítilas jen pro mě v pokoji.
Jsi žárovka,
už tě nejde píchnout ke zdroji!

Je to prostě tak, no,
že ti prasklo vlákno!
Žárovko má milá,
kéž bys zas svítila,
kéž bys zasvítila!

Žárovko, jaký odkaz po sobě tu necháš?
Že když po tmě spěcháš, pak bolestí hekáš?
Žárovko, zná to asi každý človíček,
že když chodí ve tmě, ukopne si malíček!

Jsi žárovka!
Svítilas jen pro mě v pokoji.
Jsi žárovka,
už tě nejde píchnout ke zdroji!

Je to prostě tak, no,
že ti prasklo vlákno!
Žárovko má milá,
kéž bys zas svítila,
kéž bys zasvítila!

čtvrtek 7. června 2018

Nechápu

Můj drahý Bože,
miluju tě!
Jsme občas na nože,
když zraňuju tě.

Ty mě neodmítáš,
chceš se mnou být.
Chápavě mě vítáš,
když chci odpustit.

Nechápu proč odpouštíš mi,
když stále padám do tmy.
Tvá láska mě odzbrojuje...

Toužím odpouštět
tak jako ty.
Křivdy vypouštět
do modlitby.

Často mě štvou lidi
a někdy i já.
Když za tebou se pídím,
mám v očích liják.

Nechápu proč odpouštíš mi,
když stále padám do tmy.
Tvá láska mě odzbrojuje,
Tvoje náruč pro mě tu je!

Odpouštění je
rozhodnutí,
které odpouštět
znovu nutí.

Nejlepším příkladem
pro mě jsi ty.
Stal ses mi pokladem,
máš mé city!

Nechápu proč odpouštíš mi,
když stále padám do tmy.
Tvá láska mě odzbrojuje,
Tvoje náruč pro mě tu je!

neděle 18. března 2018

Můj milý pastore

Můj milý pastore,
chtěl bych ti říct, že tě mám rád,
je krásně nastrojen
duchovní pokrm, co mi chceš dát.
Kolik tě to stálo času
a kolik vděčných hlasů
slýcháváš?
Můj život se mění,
toho si cením,
mé díky máš!

Můj milý pastore,
chtěl bych ti říct, že chápu snad,
že máš často na stole
výčitky od lidí, jakej seš smrad.
Hulákat umějí
a chápat nechtějí,
trpělivost máš!
Jsi blízko Bohu,
co říci mohu?
Můj obdiv máš!

Můj milý pastore,
chtěl bych ti říct: pojď se mnou hrát!
Všichni jsme nástroje
v Božích rukou, tak čeho se bát?
Náš Bůh je věrný,
zaplaší chmury černý
- to říkáváš!
Možná jinými slovy,
přesto ti povím:
Mé díky máš!

pátek 16. února 2018

Vytržení a czexit

Učení o vytržení nezdá se mi,
ani touhu po czexitu nesdílím.
Když dentista v ústech s péčí vrtá se mi,
po vytržení zubu pěkně zakvílím!

Proč furt chceme zdrhat pryč?
Vážně je vše kolem kýč?

Říká se: "Když ti někdo život ničí,
usměj se a prašť ho tyčí."
Mně se ale více líbí odpouštění,
proč ho kolem mě tolik není?

Proč furt chceme zdrhat pryč?
Vážně je vše kolem kýč?

Říká se: "V Praze je blaze a draze"
a že v Boha věří jen blázen.
Radši chci být blázen a bláznivě milovat,
než bez Boha a s Tomiem se strachovat.

Proč furt chceme zdrhat pryč?
Vážně je vše kolem kýč?

Říká se: "Obrať se, nebo shoř!
Vždyť smrdíš jako tchoř!"
Kéž můj život Bohu i lidem voní
a útěchou jsem těm, co slzy roní!

Proč furt chceme zdrhat pryč?
Vážně je vše kolem kýč?

středa 29. listopadu 2017

Tebeláska

Často kolem sebe vidím sebe,
já, já, já, jenom já.
Sobecké mraky zatemňují nebe,
já, já, já, jenom já.
Jsem sobecký pako
a házím frází sorry jako.

Mám rád víc sebe, když potřebuji tebe
k naplnění potřeb mých a mých a mých.
Ať zmizí sebeláska
a místo ní je tebeláska!

S tebeláskou kolem sebe vidím tebe,
už ne já, ale Ty.
Tvoje tvář jasná jak modré nebe,
sladce mi znějí Tvé rty.
Jsi líbezná,
jsi princezna.

Kéž jsem vždy veden tebeláskou, moje milá,
kdybych byl sobec, tak bys mě přizabila.
Jsi milá má a já jsem milý Tvůj,
tebelásko, při nás stůj!

sobota 23. září 2017

Pomoz mi nezpychnout

Někdy se
cítím tak plytký
a přiznat se to stydím.
V nitru svém
zalít chci kytky,
Tvé světlo ať zas vidí.

Ať opět rozkvete má duše,
už nechci cítit se tak suše!

Duchovní disciplíny
jsou boty, kterými k Tobě kráčím.
Vím, jsou celé od špíny,
Tobě však upřímné srdce stačí!

Pomoz mi nezpychnout
v blahobytu, co od Tebe mám!
Nechci Ti uniknout
s vírou, že na vše stačím sám!

Jsem Ti vděčný, chci být s Tebou
v časech dobrých i zlých!
Jsem Ti vděčný, vem mě s sebou
do hlubin, kde slyším Tvůj smích!

Sláva, už je fuč!

Sláva, už je fuč!
Zvedal mi furt žluč!
Svými řečmi, s mládeží
spřádal v sboru puč.

úterý 5. září 2017

Komu si Bůh stěžuje?

Kdyby Adam s Evou hada snědli
a nevěřili jeho lžím,
které věci by je k hříchu svedly
od Boha a za tím zlým?

Touha poznat zakázané
v lidech skučí odjakživa,
porušovat, co je psané,
pak se ožrat z vína, z piva.

Jen co se člověk narodí,
za pár let je fuč zase,
majetek si hromadí,
chce si žíti jak prase.

Jak prase v žitě
ve svým bytě,
nebo v domě,
či na stromě?
Co je komu, kurňa, do mě?!

***

Dítě křičí, čurá, kaká,
drzé mládí školu fláká.
Stařík smutní, hůlkou klepe,
jak to všechno dřív šlo lépe.

Mladý muž, co vydělává,
snaží se být cool a fit,
s jednou ženou věrně spává
- kéž by to byl dnešní hit!

Singles touží po manželství
a manželé z něj touží pryč...
Křesťan střídá společenství
a Bibli má jako bič!

Který kněz nemluví plytce,
víno žije, víno káže?
Proč mě mají za pokrytce,
když se moje srdce táže?

***

Věřící i nevěřící,
každý člověk zraňuje.
Někdy to je na palici...
Komu si Bůh stěžuje?