Studium Bible v Linuxu Mint

Již několik let používám Linux, protože mi funguje a vystačím si s bezplatným softwarem. Protože rád studuji Bibli, zkoumal jsem, jaké jsou možnosti v Linuxu. Pro ty, kteří se studiem Bible živí (například kazatelé, překladatalé apod.), ale i pro další nadšence, může být v případě uvažování o Linuxu rozhodující, jak pohodlné je v něm studium Bible. V minulosti už sice vzniklo několik článků o Bibli v Linuxu (např. v češtině Čteme Bibli v Linuxu, v angličtině 7 of the Best Free Linux Bible Software), avšak došel jsem často k jiným závěrům a výčet prezentovaných programů v těchto článcích není zdaleka vyčerpávající. I proto jsem se rozhodl napsat toto své zamyšlení a budu vděčný za jakékoliv doplnění. Nepovažuji se za znalce, ale za běžného uživatele, který hledá co nejlepší řešení.

V tomto článku se dozvíte,

• jaké funkce od biblického programu očekávám,
• jak jednotlivé programy splňují moje požadavky 
• a jaké řešení preferuji.

Důkaz, že Ty žiješ

Nejsi výplod lidské fantazie,

nejsi "pravda" končící na -ie,

nejsi roven dědu ve Vatikánu,

nejsi loutka v rukou mocipánů.

Nejsi konzum zrozený na konci roku,

nejsi bohem vraždychtivých cvoků,

nejsi neosobní vyšší silou,

nejsi omezený malou vírou.

Ty jsi přišel na svět v těle,

Ty jsi dárcem lásky skvělé.

Ty jsi blízko, v srdci biješ,

já jsem důkaz, že Ty žiješ.

V koledách je pravda skrytá

Pro mnohé jsi velký blázen,

že jsi stvořil celý svět,

že jsi přišel z nebe na zem;

těžko tomu rozumět...

Narodil se Kristus Pán;

v koledách je pravda skrytá.

Kdo ji ale v úctě má?

Konzumem je krutě bitá...

Hádanka

Kdo rozumí mi dokonale?
Kdo barvy mojí duše zná?
Kdo musí snášet častá ale?
Kdo ve svých rukou vesmír má?

Nejsem to já ani teta Wiki,
ani Google či Obama,
ani Copperfield se svými triky,
ani Zeman s bonmotama.

Je to ten,
ke kterému má se
vrátit národ český.

Je to ten,
který tebe ptá se,
zda máš nitro hezký.

Komunisti, proč házíte církvím klacky (pardon, třešně) pod nohy?

Původně jsem si myslel, že se jedná o evangelizaci - z dálky jsem slyšel, že někdo na míráku vyřvává do mikrofonu, ale nerozuměl jsem slovům. Teprve když jsem přišel blíž, zjistil jsem, že tématem plamenného projevu nebyl kříž, ale třešně. Respektive volební program komunistů a s ním související petice pro zrušení církevních restitucí. Křikloun milující třešně zval kolemjdoucí k návštěvě třešňového stánku. I když tam žádné třešně nebyly, neodolal jsem a stoupnul jsem si do fronty (za komunistů se prý často stávalo ve frontách...).

Čím víc tě znám

Čím víc tě znám,
tím víc vidím se hříšný.
Láskou jak trám
chci žít a nebýt pyšný.

Čím víc tě znám,

tím víc vadí mi chyby.

Čistý jsem chrám,

ve mně ať se Ti líbí.

Čím víc tě znám,

tím víc otázek dávám.

Fascinován

Tebou – dřív ráno vstávám.

Čím víc tě znám, tím víc tě mám rád,
čím víc tě znám, tím míň se mám rád.

Automatická pračka

Vím, že nejsi automatická pračka
na mé nitro, když zašpiní ho smrad.
Spínač odpuštění ve víře mačkat
a zas dělat, co nemáš vůbec rád?

Jak ubohý jsem to muž,
když s tebou netrávím čas!
Mé pohodlí radši zruš,
než abych rmoutil tě zas!

Kéž můj život voní tvou aviváží,
kéž tvé lásce ve mně nic nepřekáží...

Žába

Hlasivky mého života
někdy jsou jak žába.
Kvákavým hlasem skřehotá,
že má špínu ráda.

Žábo, to tvoje zpívání
uši mi už trhá.
Zdánlivě ladné kvákání
harmonii zdrhá.

Snažíš se, žábo, velice,
marná tvoje píle.
Bolí mě z tebe palice,
tak už přestaň kvílet!

Žabička zpívá radostí,
kvák kvák chválou kvete.
Nádheru hlasu zajistí
Boží septolete!

Podobenství o nepoctivém správci

Tuto neděli jsem kázal na "nejskandálnější příběh evangelií", na podobenství, kterému se prý vyhýbali církevní otcové i Martin Luther. Rozebíral jsem podobenství, ze kterého se na první pohled zdá, že Pán Ježíš podporuje finanční podvody a chválí je jako prozíravé jednání. Nevím, jestli se tímto podobenstvím inspirují naši politikové, nicméně každý, kdo se chce seznámit se psanou verzí mého kázání a chce se jím nechat ovlivnit, nechť se podívá na stránky AC Maranatha Praha, případně si může stáhnout pdf.

V následujících odstavcích shrnu hlavní myšlenky kázání a přidám něco navíc. Nějak to podobenství nemůžu dostat z hlavy...

Zastavíš čas?

Když jsem se dneska polil čajem, chvíli potom jsem si vzpomněl na svou 3 roky starou píseň Zastavíš čas, která vznikla jednoho večera, když jsem pil čaj a modlil se. V ten samý rok vznikla ještě nahrávka písně, kterou si můžete poslechnout na mém bandzone.

7 důvodů, proč si nesladím čaj

Před malou chvílí jsem si v zápalu boje s klávesnicí vylil čaj do klína. Při uklízení té povodně mě začaly napadat nikoliv vosy, nýbrž důvody, proč jsem rád, že piju čaj bez cukru. A co vy, také si vylíváte neslazený čaj do klína?

Lotův příběh

Dobrý začátek

Počátek Lotova příběhu se nachází v Knize počátků (Genesis) v 11. kapitole. Poté, co Hospodin rozehnal lidi od Bábelské věže po celé zemi, zaměřuje Bible pozornost na jediný lidský rod, ze kterého dal povstat Božímu národu a z něj pochází i náš Mesiáš. Od 27. verše čteme, že Abram byl synem Teracha a Abramův bratr Háran zplodil Lota. Všichni žili v Kaldejském Uru, starověkém městě, jež se pyšnilo chrámem zasvěceným bohu měsíce Sín.

Proto jsem z opice

Od kritiků křesťanství se občas setkávám s názorem, že Darwinova teorie je logičtější než křesťanská dogmata (protože ji přece zvěstuje věda), a tudíž je tedy ateismus ten jediný správný světonázor. Už dříve jsem nad Darwinovou teorií a křesťanstvím přemýšlel a vznikla z toho píseň - takové vyznání víry skalního zastánce Darwinovy teorie. Trochu jsem aktualizoval text a dal jí jméno Proto jsem z opice. Třeba se píseň stane hymnou ateistů... :-)

Poslechněte si píseň na mém Bandzone profilu.

Vzdělání vs. Duch svatý?

Nedávno mi Štefan Kurilla v jedné diskusní skupině na Facebooku položil tuto otázku:

"čo ti dá biblická škola, čo ti nemôže dať Duch Svätý??"

A protože to je otázka věru zajímavá a "nutí" mě k zamyšlení, rád bych se s ním podělil tady, protože si myslím, že to může být přínosné nejen pro mě a Štefana... ;) 

S časákem na hrudi

Při procházení svých starších písní jsem narazil na tu o Svědcích Jehovových. Uvědomil jsem si, že jí ještě něco chybí, a tak jsem upravil text a výsledek jsem pojmenoval S časákem na hrudi. Hlavní myšlenkou písně je povzbudit především křesťany k tomu, aby nad Svědky Jehovovými neohrnovali nos, ale chtěli se s nimi bavit o Bohu - jsme přece povoláni k tomu, abychom byli svědky Kristovými (viz Skutky 1,8)!

Jak Ježíš změnil můj život

Život před obrácením

Narodil jsem se sice do křesťanské rodiny, ale naši se po pár letech rozvedli. Vyrůstal jsem s mamkou a se svými dvěma sourozenci. Odmalička jsem slýchával o Bohu, dokonce jsem si občas četl Bibli a modlil se, ale nebylo to moc žhavé. Bral jsem to spíš jako pohádku, věřil jsem, že Bůh je, ale neměl jsem s ním osobnější vztah. 

Obrácení

U nás doma se scházeli křesťané a já jsem pozoroval jejich život. Bylo to úplně něco jiného, než jsem viděl ve škole, kde jsem byl často šikanovaný. Byl jsem tichý, nejistý, smutný, nerad jsem se bavil s lidmi. Ale ti křesťané byli plni lásky a já jsem začal chápat, že tohle v nich způsobuje Ježíš. Když mi bylo 14 let, rozhodl jsem se dát Bohu svůj život úplně. Řekl jsem mu, aby mi odpustil, že jsem to s ním nebral vážně, a aby vešel do mého srdce a byl tam navždy. V tu chvíli jsem měl najednou takovou radost, kterou jsem nikdy předtím nezažil. A já věděl, že Ježíš vyslyšel moji modlitbu. 

Život po obrácení

A od té doby se můžu radovat každý den v každé situaci, protože vím, že Bůh je vždycky se mnou a nikdy mě neopustí. Vyrůstal jsem bez táty, ale Bůh se stal mým nebeským taťkou. S ním jsem opravdu šťastný. A i ty můžeš být, když ho pozveš do svého života!

"Kauza: Dítě" a adopce dětí homosexuály

Při pročítání současných článků týkající se adopce dětí homosexuály jsem natrefil na jeden, ve kterém jeho autorka doporučuje zhlédnutí filmu Kauza: Dítě. Chtěl bych se nyní podělit o své dojmy z filmu a také o svůj názor na celou problematiku adopce dětí gayi a lesbičkami. Je to žhavé téma ve žhavých dnech, tak doufám, že v případných komentářích nebudu upálen :)

Co mi vadí na křesťanství?

Před několika měsíci mi cvrnkl o nos článek známé blogerky Lúmenn s názvem Co mi vadí na křesťanství. Autorka tam uvádí konkrétní důvody, proč se jí tato víra nelíbí. Respektuji její názor, i když na něco mám jiný pohled. Proč ale o tom tady píšu? Když jsem si dočetl její zamyšlení, napadlo mě, že kdyby to bylo s křesťanstvím takové, jak ona píše, dávno bych už křesťanem nebyl. Protože by mi ta víra, tak jak ji popisuje Lúmenn, přišla hloupá a pokrytecká. Zároveň se s argumenty podobnými těm Lúmenniným občas setkávám při osobních rozhovorech. Proto jsem se odhodlal k napsání tohoto článku, abych si jednak ujasnil, čemu věřím, a jednak povzbudil hledající ke hlubšímu zkoumání.

Speciální

Já jsem v síti sociální,

proto cítím se speciální!

Mám tam profilovou fotku,

pod ní napiš mi lichotku!

V počtech lajků je moje egou,

chci bejt kámoš taky s tebou!

V knize tváří mám svou tvář,

kdy se na můj profil podíváš?!

K čemu slunce na obloze?

Jsem ve svojí synagóze:

Monitor svítí, jsem connected v síti,

k čemu se mejt, vždyť se tu cítím skvěle!

V počtech lajků je moje egou,

chci bejt kámoš taky s tebou!

V knize tváří mám svou tvář,

kdy se na můj profil podíváš?!

Kavárny, ty brzo zkrachujou,

lidi spolu radši chatujou,

píšou si, jak se milujou:

I love you :-*

V počtech lajků je moje egou,

chci bejt kámoš taky s tebou!

V knize tváří mám svou tvář,

kdy se na můj profil podíváš?!

Já jsem v síti sociální,

proto cítím se speciální!

Mám tam profilovou fotku,

budu tam mít i svou hrobku...

(a vy jí lajknete!)

Modlitba: důvěrný rozhovor s Bohem (Larry Crabb)

Díky předmětu Biblická teologie modlitby jsem se dostal k velmi dobré knížce o modlitbě, na kterou jsem napsal následující recenzi. Určitě stojí za přečtení (recenze i kniha)! :)

A všem vám, kdo právě zažíváte zkouškové období, přeji příjemné trávení!

zdroj

Sprchuju se strašně rád

Písničku Sprchuju se strašně rád jsem složil 27. 10. 2006 v Praze na koleji Sázava v pátém patře krátce po tom, co jsem si dal skvělou sprchu. Hlavní myšlenka písně je zřejmá: Protože mě má Pán Ježíš rád, chci mít pořád čisté srdce, které se mu líbí. Proto nechci otálet s vyznáváním hříchů (smrdět), ale aplikovat verš z 1. listu Janova:

Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. 1J 1,9

Píseň si můžete poslechnout tady.

Kenosis - Ježíšovo "sebevyprázdnění"

Věčný Bůh, který žije mimo čas a prostor, se rozhodl vstoupit do času a prostoru tím, že se stal člověkem. Věříme, že když žil Pán Ježíš na této zemi, byl zároveň Bůh i člověk. Bez hříchu se narodil a bezhříšně i žil. Co tedy pak znamená jeho „sebevyprázdnění“, o kterém se píše v listu Filipským?

Křesťan a hudba (Pavel Šupol)

Díky předmětu Hudební výchova (VOŠMT 2011/2012) jsem se dozvěděl o velmi zajímavé a čtivé knize s názvem „Křesťan a hudba“, jejíž autorem je Pavel Šupol. Kniha je jeho diplomovou prací, za kterou obdržel ocenění děkanky CMTF UP v Olomouci a cenu rektora UP za nejlepší práci v oblasti pedagogických věd.

ŠUPOL, Pavel. Křesťan a hudba: křesťanské aspekty současné populární hudby jako součást výchovy mládeže. 2. vyd. Olomouc: Jiří Brauner, Kartuziánské nakladatelství, 2008, 127 s. ISBN 978-808-6953-625.

Tichu chci rozumět

Slovem svým přerušil mlčení

a stvořil celý svět.

Slova má ať nejsou ničení,

tichu chci rozumět.

Stává se, že hlas mi stávkuje,

chci aspoň srdcem pět.

Kéž moje nitro vždy děkuje,

tichu chci rozumět.

Ztišením se sluší Tebe ctít,

své trable nechci ze Tvých rukou brát si zpět.

Netrápím se žádnou starostí,

protože věřit Ti je víc než rozumět.

Nejlepší Bethesda

Zážitky spojené s jedním záchodem i sprchou na nedávném misijním výjezdu se staly inspirací pro vyhlášení soutěže "O nejlepší Bethesdu". Pro osvěžení si připomeňme patřičný úsek z Bible:

V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých. Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let. Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“ Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“ J 5,2-7

Tučně zvýrazněná věta vystihuje situaci, která se v souvislosti s jedním záchodem a sprchou často odehrávala... Proto bratr ředitel vyhlásil již zmíněnou soutěž. Zde je zadání:

Jak byste zorganizovali naše přežití v modlitebně v Rovinji, kdyby vypuklo povstání, bylo vyhlášeno stanné právo a euroskeptický diktátor Stojan Jakotič by se na tři měsíce ujal moci na celé Istrii či v celém Chorvatsku? Jak byste vyřešili použití sprchy/záchodu? Jak byste vyřešili zásobování, praní atd.? Žertovná i praktická řešení jsou vítána. Nejlepší návrh bude odměněn na misijním banketu věcnou cenou v podobě Řecko-českého Nového zákona.

Netajím se svou radostí, že můj návrh vyhrál! A protože biblické jazyky (SZ hebrejštinu a NZ řečtinu) jsem si oblíbil, Řecko-český Nový zákon v budoucnu jistě nebude unikat mé pozornosti.

Oba obrázky pocházejí odtud.

A zde je můj příspěvek do soutěže:

Dychtíte-li po odpovědích...

Objevil jsem stránku ask.fm, kde je možnost se na cokoliv zeptat vybraných uživatelů. Po zaregistrování jsem zjistil, že stránky nabízí zodpovězení náhodných otázek - napadlo mě, že do budoucna mohou být tyto otázky dalším zdrojem inspirací ke článkům.

A nejen to. Je zde skvělá příležitost se mě na cokoliv zeptat, takže dychtíte-li po odpovědích na otázky týkající se mé osoby (záliby, názory atd.), ptejte se mě tady: http://ask.fm/cistotajejistota ;)

"Odborníku na Bibli" radím uzel...

... a to především na jazyku, aby se příště nedopouštěl takových blábolů jako v tomto svém článku: Radim Uzel: Bible, kniha plná hororů.

Misijní výjezd do Chorvatska

Díky studiu Biblické školy v Kolíně jsem se zúčastnil již druhého misijního výjezdu do Chorvatska. Loni jsme pomáhali v Osijeku, letos v Rovinji. Manželé Dohnalovi misijně pracují v Rovinji a jejím okolí od roku 1996. Naším úkolem byla pomoc s pracemi na jejich zahradě a také služba v místních církvích – svědectví, chvály a pouliční evangelizace.

Jsem velvyslanec Božího království! A ty?

Zatímco si pan prezident Zeman přeje, aby velvyslankyní na Slovensku byla paní Klausová, mým přáním je, abych svých životem dělal čest svému Bohu, Pánu Ježíši Kristu.

Poslední pokušení Ježíše Krista

Velikonoce jsou za dveřmi, většina školních prací odeslána, takže až teď, těsně před misijním výjezdem do Chorvatska, se dostávám k sepsání svých dojmů z filmu Poslední pokušení Ježíše Krista. Doporučil mi ho kolega z práce a zajímá ho, co na něj říkám. Tož, vzhůru do recenzování!

Nádherný všechny holky jsou

Dneska mi strejda Google sdělil, že je Mezinárodní den žen. Ačkoliv to je původem socialistický svátek, myslím si, že "třešničce na dortu Božího stvoření", ženě, má být prokazována láska a pozornost, a to prosím nejen 8. 3., ale ideálně každý den! Proto svou následující báseň věnuji všem ženám pro povzbuzení.

Úsměv

Trochu jsem přemýšlel nad tím, jaký originální článek bych mohl napsat na současné téma týdne Blog.cz s názvem Deprese. Před chvílí jsem si přečetl na facebooku status svého známého, který (ten status) ve mně vyvolal vzpomínku na mou, asi deset let starou, píseň s názvem Úsměv. Zde cituji ten status:

‎))))oujé. dnešek byl asi jeden z nejlepších dnů mýho života)) a tak když sem šel domů od mé milované.. tak jsem si řekl, že půjdu alespon půlku cesty pěšo a užiju si toho nejkrásnějšího večera prostě.. s tou NEJLEPŠÍ OLOMOUCÍ ♥. A jak sem si šel jako blázen myšlenkama někde.. asi v nebi):D Tak jsem potkal.. dost zajimavý lidi)---> poblil mě málem člověk před hospodou---> potkal sem lidi, co po sobě uplně řvali---> a když sem nastoupil ke konci do MHD, tak se na sebe tvářili lidi jako kdyby byl konec světa.
A prostě))) asi mě to strašně dostalo) LIDI, křestani))!!! prostě.. nemůžu to tak nechat a asi je strašnej trapas, že mi to došlo až ve 20ti letech) ale POJDME S TIM NĚCO DĚLAT!! Pojdme říct lidem o tom, že je tu LÁSKA ta pravá LÁSKA!.
Neříkejme lidem, jak my si strašně užíváme, ale pojdme jim říct skutečnou podstatu našeho života--> že BOJUJEME, život je prostě boj někdy, ale my bojujeme za PRAVDU, LÁSKU A DOBRO. a už mě nebaví přihlížet tomu, co vidím.. Směju se na lidi v tramvaji - 1. bud se na mě divaji jako na idiota 2. myslí si, že ponich jedu.) 
Ne, já končím s nějakym životem pro sebe) chci to změnit a chci něco dělat a proto to sem píšu.) že to myslím važně)) takže borcii) jdete do toho semnooooou?)) a sorry, že vas tady obtěžuju dlouhým statusem:D ale asi to mám prostě.. na srdíčku:DD. (Honza Plhák)

Úsměv je opravdu skvělý a jednoduchý způsob, jak lidem kolem nás zlepšit náladu! Následující píseň je takové svědectví o tom, že úsměv má opravdu takovou moc:

V záři lampy u obchodu

se zasněženým sklem

Jedna holka na pochodu

pohladila úsměvem!

Na můj pozdrav vyskočila

její ústa z pod šály,

milé ahoj prohodila,

její rty se usmály!

Ta holka mi dala

svůj úsměv milý,

tak hezky se smála,

byť malou chvíli!

Více tepla úsměv dává

než ústřední topení!

S ním se taky lépe vstává,

ráno v radost promění!

Kamna smíchu máme v tlamě,

uveďme je do chodu!

Usmějte se taky na mě

jak ta holka z obchodu!

Ta holka mi dala

svůj úsměv milý,

tak hezky se smála,

byť malou chvíli!

O trávení

Ó, trávení! Povedlo se mi napsat do svého profilu v pravém sloupci tohoto blogu, že rád trávím jídlo i čas s lidmi. Začalo mi to vrtat hlavou, a tak se teď chci se svými myšlenkami svěřit. Snad z toho nebudete otrávení!

Správná životospráva se prý pozná podle stolice. Nikoliv však podle sedátka, ale podle... (však víte). Vlastně on i ten záchod je sedátko, protože většinou se na něm sedí. To je všem jasné a není nutné to dál rozvádět. Musím se vám však s něčím svěřit. Když mi bylo dvanáct měsíců, měl jsem ucpaný dvanáctník. To znamená, že co se mělo vyloučit spodem, šlo opačným směrem. Musel jsem proto na operaci a mám na břiše dvanáctistehovou památku. Bylo tedy nutné s tím otravovat doktory a je otázka, nakolik celá tato patálie otravovala rodiče. Jsem ale Bohu vděčný, že se operace povedla, protože jinak bych tady nebyl... V pubertě jsem se dozvěděl, že bych nemohl být kosmonautem, jelikož ti prý nesmí mít žádnou jizvu. Tehdy jsem však snil o tom, že budu mašinfíra, takže mě to moc neotrávilo. Ale to jen tak na okraj.

Z vlastních zkušeností jsem došel k závěru, že občas musím strávit (zpracovat) čas, který jsem před tím trávil s lidmi. V případě příjemného setkání následuje příjemné trávení (např. hezké vzpomínky, udržování kontaktů...) a těšení se na další společné trávení. Vrchol příjemného trávení nastává tehdy, když skupina lidí spolu tráví čas trávením společného, již snězeného, jídla. A pak tento zážitek každý z účastníků ještě stráví sám doma (blažený pocit, fotky, zjištění přírůstku na váze...). To je příjemné trávení.

Žel, nastává i taková varianta, kdy mi nějaký člověk leží v žaludku a ne a ne se ho zbavit. Určitě se vám to taky někdy stalo. Hněv stoupá jako rtuť teploměru, jako zlatý jackpot Sportky, a člověk má sto chutí danému jedinci zakroutit krkem. Pokud je tento hněv neřešený, podporuje to stres, jehož důsledkem prý může být špatné trávení.

Jsem přesvědčen o tom, že řešení špatného trávení existuje. Když totiž člověk kašle na Boha, netráví s ním čas, většinou se vztahy kazí a člověk má zažívací potíže, protože mu trvalý hněv, neodpuštění a pýcha leží v žaludku. Všechno je to vlastně o životním stylu - když žijeme zdravě, nesmrdíme! To koresponduje s poslední slokou mé písně Sprchuju se strašně rád:

Čistota je jistota
voňavého života.
S Bohem žít a čistý být,
nechci smrdět, nechci hnít!

Chci tím říci, že život s Bohem zvyšuje pravděpodobnost, že budeme mít příjemné trávení (po všech stránkách). Nicméně z příkladu Jóba a dalších Božích služebníků víme, že život s Bohem sice není procházka růžovým sadem, ale vždycky platí, že Bůh je jen na modlitbu daleko a je ochoten pomoci, když mu chceme naslouchat.

To je povzbuzením i pro mě, protože se mi někdy stává, že nad svým hněvem nechávám zapadnout slunce... A pak jsem z toho otrávený. Ale Pán Ježíš je skvělý "protijed". A proto mám trávení s lidmi rád.

Proč se křesťané před jídlem modlí?

Chtěl bych se pochlubit, že jsem dostal jedničku za úvahu do předmětu Biblická teologie modlitby! Téma úvahy je v nadpisu článku a na konci si můžete přečíst slovní hodnocení :) A docela mě zajímá, jak vnímáte modlitbu před jídlem vy? Ať už z pozice křesťana či nekřesťana. Klidně v komentáři vyjádřete svůj souhlas/nesouhlas. Ještě zbývá podotknout, že pro psaní úvahy jsem směl používat jen vlastní hlavu, žádné další zdroje.


A nyní se můžete pustit do čtení:

Modlíte se před jídlem? U křesťanů bývá zvykem, že se před jídlem modlívají. Proč to dělají? Existuje pro to nějaký příkaz v Bibli? I když v této úvaze smím používat jen vlastní hlavu, pokusím se vzpomenout si na nějaké biblické verše. Z praxe jsem vypozoroval rozličné formy modliteb před jídlem – nad nimi se chci také zamyslet. Bez povšimnutí rovněž nezůstanou různé motivy a reakce okolí na modlitby před jídlem. A v závěru se pokusím shrnout důvody, proč by se křesťan před jídlem modlit měl či nikoliv.

Apoštol Pavel v některém svém listu nabádá čtenáře, aby za všechno vzdávali díky. Konstatuje, že když se hladovec pomodlí za jídlo, které by mohlo být klidně obětované modlám (aniž by o tom jedlík věděl), Pán daný pokrm očistí. Ruší však toto konstatování závěr z Jeruzalémského koncilu a slova v Pavlových listech, kde jsou věřící z pohanů nabádáni, aby svým jídlem nebyli pohoršením pro své židovské bratry? Pokud by totiž mesiánští Židé věřili, že modlitbou se každé jídlo očistí (a nemusí být nutně obětované modlám), neměli by mít problém jíst jídla, která nejsou košer. Proč se potom tímto Pavel zabývá i ve svých listech? Odpověď na tuto otázku bych musel hledat v dalších zdrojích, což je pro tuto práci nepřípustné, proto ji nechávám otevřenou. Ještě mě napadá souvislost s modlitbou za jídlo a Ježíšovým výrokem „...a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane.“ Je platnost tohoto výroku nutně podmíněna modlitbou za jídlo, nebo by mě Pán zachránil i tehdy, když bych se před nevědomým požitím otráveného jídla zapomněl pomodlit? Toť otázka! Určitě si však nemyslím, že by modlitba za jídlo sama o sobě fungovala jako nějaké zaklínadlo, které by nutilo Boha dodržovat jeho slova.

Tím se dostávám k otázce motivů. Kdyby výše zmíněný verš spolehlivě popisoval zaklínadlo, mohl bych si pěkně vydělávat – před zraky diváků bych si do jídla nalil jed, pomodlil bych se a pak bych tu pochoutku snědl. Tím, že by se mi nic nestalo, bych pozorovatele ohromil a třeba by mi hodili nějaký peníz! Pro zvýšení efektu představení bych mohl dát ochutnat nějakému dobrovolníkovi... Ačkoliv zní tento příklad absurdně a bystrého čtenáře Bible jistě napadají verše o tom, že nemáme pokoušet Pána, nestává se nám (byť i jen „občas“) to, že se před jídlem modlíme jen naoko, aby si ostatní, kdo o nás ví, že jsme křesťané, nepomysleli, jací jsme to nevděčníci? Jsem přesvědčen o tom, že tak jako se může pro nás stát frází například Modlitba Páně nebo text nějakého chvalozpěvu, stejným způsobem nemusíme myslet upřímně svou modlitbu za jídlo, ať už ji pronášíme v libovolné formě.

Z křesťanských táborů si pamatuji, že jsme za jídlo často děkovali formou písně: „Díky za tuhle chvíli, díky za plný stůl! Díky, chválu ti vzdává lid tvůj. Díky, krásně to voní, díky, mňam, to si dám! Díky za vše, co dáváš z lásky k nám. Mňam! Mňam! Mňam!“ Nikdy jsem se neodvážil zpívat tuto píseň, dokonce se i „jen“ hlasitě modlit před svými nevěřícími spolužáky. Spíše mi šlo o to, aby si nevšimli, že se modlím. Bál jsem se totiž toho, že se mi budou vyptávat, posmívat... Proto jsem se modlil „v duchu“, v myšlenkách. Nevím, jak by obstála má odpověď na otázku: „Dejve, to mi řekni, když seš ten křesťan, proč se nemodlíš před jídlem?“ - „No, víš, já se modlím, ale potichu, v duchu...“ Nejspíš by si udělali závěr, že se za svou víru stydím, a proto asi nebude moc žhavá... V současnosti se snažím modlit před jídlem, ať už kolem sedí věřící či nevěřící, tak, že skloním hlavu, zavřu oči a tiše se pomodlím. Případné otázky sousedů vnímám jako skvělou příležitost říct víc o své víře. Ale popravdě – málokdy se zeptají (stejně jako když na mě vidí tričko s nápisem „Jsem křesťan, zeptej se mě proč“). A jsme zas u těch motivů...

Když bych to měl celé shrnout – myslím si, že modlitba před jídlem je projevem vděčnosti Bohu. Jídlo totiž není samozřejmé (mnoho lidí na světě nemá co jíst), a proto je vděčnost Bohu za jídlo na místě. Vděčnost Bohu by tedy měla být hlavním motivem pro modlitbu za jídlo (vděčnost kuchařkám zpravidla vyjadřujeme poděkováním, případně spropitným). A na Bohu je, co pak bude následovat – očištění jídla od jedů či otázky okolních jedlíků...

Také si myslím, že Bohu dělají radost modlitby za přípravu i konzumaci duchovního pokrmu, ať už se jedná o osobní ztišení, tvorbu vlastních kázání či modlitbu za lidi, co vyučují – doma, v církvi či na biblické škole.

(pro zvětšení klikni na obrázek)

Sprchování na nové adrese

Milí věrní i noví čtenáři a čtenářky!

Rozhodl jsem se přesunout ze svého starého blogu sem, důvody jsem uvedl v posledním článku. Když bych to měl shrnout, administrace je tady příjemnější, stabilnější a funkce tu jsou bohatší. Pořád je tu co zkoumat, co vylepšovat, rád uvítám i (v)tipy v komentářích, kdybyste tu chtěli něco, co tu není, nebo naopak - kdyby vás tady něco vytáčelo k šílenství - určitě se ozvěte! ;)

Tak snad se vám tady bude líbit (a snad už konečně přijde jaro)! ;)

Váš D@ve

První článek

Místo dlouhého a příjemného spánku
tvořím obsah prvního článku.
Myslete si o mně, že jsem cvok,
já jen zkouším nový blog!

Snad mi tahle citace
nezabere moc práce!