Jak sbalit holku?

Pokud se rozhodneš aplikovat následující postup, věz, že

veškeré riziko

bereš si na triko,

papriko!

Zmarchrob versus H(n)us: Kapička

Zkušeného ďábla Zmarchroba zneklidnil současný šrumec kolem 600. výročí upálení Jana Husa, proto se rozhodl napsat svému učni Tasemníkovi další "zbožnou" epištolu. Neváhej a čti! ;)

Proč jsem vlastně křesťan?

Protože jsem vděčný Bohu, co pro mě udělal a dělá. Mám ho rád. A mám rád i lidi v církvi, kteří ho mají také rádi. A vlastně mám rád všechny lidi, podobně jako mám rád všechny krásné písničky. Protože každý člověk je umělecké dílo Stvořitele - jediného pravého Boha, který je "rychlý k naslouchání a pomalý k hněvu".

Proč mám strach, když nade mnou bdíš?

Hlava bolí, v krku bolí,
když je vedro, nedá se spát.
Verše smolím, asi svolím
touze verše zoufale psát.

VOŠeMeTné vohlédnutí

Jako čerstvý absolvent Vyšší odborné školy misijní a teologické v Kolíně (VOŠMT) jsem sváděn a váben svou vlastní touhou po ohlédnutí se za těmi třemi roky, které rozhodně nepovažuji za ztrátu času, za hřích. Zajímá vás, proč jsem si po vystudování VŠCHT zvolil studovat ještě teologii? A proč zrovna na VOŠMT? Co mi tato biblická škola dala a co vzala? Doporučil bych ji ostatním?

Křest v Duchu svatém

Myslíte si, že křesťanství je odvozeno od slova křest? Tento pohled podporuje nejen praxe Římskokatolické církve (pocákání miminek vodou), ale podle mého názoru mnohdy i to, když křesťané dostatečně nevysvětlí, co to znamená křest ve vodě a křest Duchem svatým.

Ačkoliv to tedy v češtině pěkně zní: křest → křesťan, označení pro křesťany není kvůli křtu, ale kvůli Ježíši Kristu, jak o tom můžeme číst v knize Skutků (řecky christos = Kristus, christianos = křesťan, kristovec), například tady:

A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany. (Skutky 11,26) 

Jak se to má tedy se křty, resp. se křtem v Duchu svatém? Zatímco křest ve vodě je viditelné vyjádření odevzdání života Ježíši Kristu, křest v Duchu svatém vnese do života křesťana moc svědčit o Bohu ostatním lidem.

Křest v Duchu svatém je důležitá nauka Písma a my si nyní zodpovíme několik otázek týkajících se tohoto jevu:

1. Kdo může být pokřtěn v Duchu svatém?
   
2. Je křest v Duchu svatém součástí znovuzrození?
   
3. Jaké jsou důsledky křtu v Duchu svatém?

D@ve prohlášen za svatého!!! Bude se dál sprchovat?

Ano, je to tak, D@ve je svatý! A to ani nebyl v neděli 27. 5. 2014 přítomen na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu! Dokonce si troufá nesouhlasit s papežovým nařízením, které tam zaznělo:

"Prohlašujeme blahoslavené Jana XXIII. a Jana Pavla II. za svaté a přijímáme je mezi svaté. Stanovujeme, že je má takto uctívat celá církev. Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého." (zdroj)

Je to rebel!!! Ve skutečnosti je D@ve velký hříšník. A nejen on, ale každý člověk. I papež František nebo Jan Pavel II. Jak tedy mohou hříšní papežové prohlašovat jiné hříšníky za svaté? A jak to, že hříšný D@ve se chlubí tím, že je svatý? Kde to jsme?!

Mluvení v jazycích

Líbilo by se vám mluvit jazykem, který byste se nemuseli nikdy učit? Pokud ano, měli byste se zajímat o křesťanství, protože mluvení v jazycích patří mezi tzv. duchovní dary – dary, které dává Bůh, aby jimi křesťané sloužili ostatním lidem.

Co je to křesťanská apologetika?

Snad každý Evropan už přišel s apologetikou do kontaktu – ať už tím, že se ptal nějakého křesťana na důvod jeho víry, nebo třeba tak, že čtenář sám je křesťanem a musí čelit různým otázkám z řad nekřesťanů. Jednoduše můžeme říci, že křesťanská apologetika je obhajoba víry v Ježíše Krista. A má vlastně vůbec smysl evangelium obhajovat? Nestačí ho pouze kázat? A co když je apologetika pouze nástrojem k manipulaci nevěřících? Tyto a další otázky se pokusím zodpovědět v následujících odstavcích rozdělených do těchto částí:

Studium Bible v Linuxu Mint

Již několik let používám Linux, protože mi funguje a vystačím si s bezplatným softwarem. Protože rád studuji Bibli, zkoumal jsem, jaké jsou možnosti v Linuxu. Pro ty, kteří se studiem Bible živí (například kazatelé, překladatalé apod.), ale i pro další nadšence, může být v případě uvažování o Linuxu rozhodující, jak pohodlné je v něm studium Bible. V minulosti už sice vzniklo několik článků o Bibli v Linuxu (např. v češtině Čteme Bibli v Linuxu, v angličtině 7 of the Best Free Linux Bible Software), avšak došel jsem často k jiným závěrům a výčet prezentovaných programů v těchto článcích není zdaleka vyčerpávající. I proto jsem se rozhodl napsat toto své zamyšlení a budu vděčný za jakékoliv doplnění. Nepovažuji se za znalce, ale za běžného uživatele, který hledá co nejlepší řešení.

V tomto článku se dozvíte,

• jaké funkce od biblického programu očekávám,
• jak jednotlivé programy splňují moje požadavky 
• a jaké řešení preferuji.

Podobenství o nepoctivém správci

Tuto neděli jsem kázal na "nejskandálnější příběh evangelií", na podobenství, kterému se prý vyhýbali církevní otcové i Martin Luther. Rozebíral jsem podobenství, ze kterého se na první pohled zdá, že Pán Ježíš podporuje finanční podvody a chválí je jako prozíravé jednání. Nevím, jestli se tímto podobenstvím inspirují naši politikové, nicméně každý, kdo se chce seznámit se psanou verzí mého kázání a chce se jím nechat ovlivnit, nechť se podívá na stránky AC Maranatha Praha, případně si může stáhnout pdf.

V následujících odstavcích shrnu hlavní myšlenky kázání a přidám něco navíc. Nějak to podobenství nemůžu dostat z hlavy...

Lotův příběh

Dobrý začátek

Počátek Lotova příběhu se nachází v Knize počátků (Genesis) v 11. kapitole. Poté, co Hospodin rozehnal lidi od Bábelské věže po celé zemi, zaměřuje Bible pozornost na jediný lidský rod, ze kterého dal povstat Božímu národu a z něj pochází i náš Mesiáš. Od 27. verše čteme, že Abram byl synem Teracha a Abramův bratr Háran zplodil Lota. Všichni žili v Kaldejském Uru, starověkém městě, jež se pyšnilo chrámem zasvěceným bohu měsíce Sín.

Jak Ježíš změnil můj život

Život před obrácením

Narodil jsem se sice do křesťanské rodiny, ale naši se po pár letech rozvedli. Vyrůstal jsem s mamkou a se svými dvěma sourozenci. Odmalička jsem slýchával o Bohu, dokonce jsem si občas četl Bibli a modlil se, ale nebylo to moc žhavé. Bral jsem to spíš jako pohádku, věřil jsem, že Bůh je, ale neměl jsem s ním osobnější vztah. 

Obrácení

U nás doma se scházeli křesťané a já jsem pozoroval jejich život. Bylo to úplně něco jiného, než jsem viděl ve škole, kde jsem byl často šikanovaný. Byl jsem tichý, nejistý, smutný, nerad jsem se bavil s lidmi. Ale ti křesťané byli plni lásky a já jsem začal chápat, že tohle v nich způsobuje Ježíš. Když mi bylo 14 let, rozhodl jsem se dát Bohu svůj život úplně. Řekl jsem mu, aby mi odpustil, že jsem to s ním nebral vážně, a aby vešel do mého srdce a byl tam navždy. V tu chvíli jsem měl najednou takovou radost, kterou jsem nikdy předtím nezažil. A já věděl, že Ježíš vyslyšel moji modlitbu. 

Život po obrácení

A od té doby se můžu radovat každý den v každé situaci, protože vím, že Bůh je vždycky se mnou a nikdy mě neopustí. Vyrůstal jsem bez táty, ale Bůh se stal mým nebeským taťkou. S ním jsem opravdu šťastný. A i ty můžeš být, když ho pozveš do svého života!

Kenosis - Ježíšovo "sebevyprázdnění"

Věčný Bůh, který žije mimo čas a prostor, se rozhodl vstoupit do času a prostoru tím, že se stal člověkem. Věříme, že když žil Pán Ježíš na této zemi, byl zároveň Bůh i člověk. Bez hříchu se narodil a bezhříšně i žil. Co tedy pak znamená jeho „sebevyprázdnění“, o kterém se píše v listu Filipským?

Jsem velvyslanec Božího království! A ty?

Zatímco si pan prezident Zeman přeje, aby velvyslankyní na Slovensku byla paní Klausová, mým přáním je, abych svých životem dělal čest svému Bohu, Pánu Ježíši Kristu.

Proč se křesťané před jídlem modlí?

Chtěl bych se pochlubit, že jsem dostal jedničku za úvahu do předmětu Biblická teologie modlitby! Téma úvahy je v nadpisu článku a na konci si můžete přečíst slovní hodnocení :) A docela mě zajímá, jak vnímáte modlitbu před jídlem vy? Ať už z pozice křesťana či nekřesťana. Klidně v komentáři vyjádřete svůj souhlas/nesouhlas. Ještě zbývá podotknout, že pro psaní úvahy jsem směl používat jen vlastní hlavu, žádné další zdroje.


A nyní se můžete pustit do čtení:

Modlíte se před jídlem? U křesťanů bývá zvykem, že se před jídlem modlívají. Proč to dělají? Existuje pro to nějaký příkaz v Bibli? I když v této úvaze smím používat jen vlastní hlavu, pokusím se vzpomenout si na nějaké biblické verše. Z praxe jsem vypozoroval rozličné formy modliteb před jídlem – nad nimi se chci také zamyslet. Bez povšimnutí rovněž nezůstanou různé motivy a reakce okolí na modlitby před jídlem. A v závěru se pokusím shrnout důvody, proč by se křesťan před jídlem modlit měl či nikoliv.

Apoštol Pavel v některém svém listu nabádá čtenáře, aby za všechno vzdávali díky. Konstatuje, že když se hladovec pomodlí za jídlo, které by mohlo být klidně obětované modlám (aniž by o tom jedlík věděl), Pán daný pokrm očistí. Ruší však toto konstatování závěr z Jeruzalémského koncilu a slova v Pavlových listech, kde jsou věřící z pohanů nabádáni, aby svým jídlem nebyli pohoršením pro své židovské bratry? Pokud by totiž mesiánští Židé věřili, že modlitbou se každé jídlo očistí (a nemusí být nutně obětované modlám), neměli by mít problém jíst jídla, která nejsou košer. Proč se potom tímto Pavel zabývá i ve svých listech? Odpověď na tuto otázku bych musel hledat v dalších zdrojích, což je pro tuto práci nepřípustné, proto ji nechávám otevřenou. Ještě mě napadá souvislost s modlitbou za jídlo a Ježíšovým výrokem „...a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane.“ Je platnost tohoto výroku nutně podmíněna modlitbou za jídlo, nebo by mě Pán zachránil i tehdy, když bych se před nevědomým požitím otráveného jídla zapomněl pomodlit? Toť otázka! Určitě si však nemyslím, že by modlitba za jídlo sama o sobě fungovala jako nějaké zaklínadlo, které by nutilo Boha dodržovat jeho slova.

Tím se dostávám k otázce motivů. Kdyby výše zmíněný verš spolehlivě popisoval zaklínadlo, mohl bych si pěkně vydělávat – před zraky diváků bych si do jídla nalil jed, pomodlil bych se a pak bych tu pochoutku snědl. Tím, že by se mi nic nestalo, bych pozorovatele ohromil a třeba by mi hodili nějaký peníz! Pro zvýšení efektu představení bych mohl dát ochutnat nějakému dobrovolníkovi... Ačkoliv zní tento příklad absurdně a bystrého čtenáře Bible jistě napadají verše o tom, že nemáme pokoušet Pána, nestává se nám (byť i jen „občas“) to, že se před jídlem modlíme jen naoko, aby si ostatní, kdo o nás ví, že jsme křesťané, nepomysleli, jací jsme to nevděčníci? Jsem přesvědčen o tom, že tak jako se může pro nás stát frází například Modlitba Páně nebo text nějakého chvalozpěvu, stejným způsobem nemusíme myslet upřímně svou modlitbu za jídlo, ať už ji pronášíme v libovolné formě.

Z křesťanských táborů si pamatuji, že jsme za jídlo často děkovali formou písně: „Díky za tuhle chvíli, díky za plný stůl! Díky, chválu ti vzdává lid tvůj. Díky, krásně to voní, díky, mňam, to si dám! Díky za vše, co dáváš z lásky k nám. Mňam! Mňam! Mňam!“ Nikdy jsem se neodvážil zpívat tuto píseň, dokonce se i „jen“ hlasitě modlit před svými nevěřícími spolužáky. Spíše mi šlo o to, aby si nevšimli, že se modlím. Bál jsem se totiž toho, že se mi budou vyptávat, posmívat... Proto jsem se modlil „v duchu“, v myšlenkách. Nevím, jak by obstála má odpověď na otázku: „Dejve, to mi řekni, když seš ten křesťan, proč se nemodlíš před jídlem?“ - „No, víš, já se modlím, ale potichu, v duchu...“ Nejspíš by si udělali závěr, že se za svou víru stydím, a proto asi nebude moc žhavá... V současnosti se snažím modlit před jídlem, ať už kolem sedí věřící či nevěřící, tak, že skloním hlavu, zavřu oči a tiše se pomodlím. Případné otázky sousedů vnímám jako skvělou příležitost říct víc o své víře. Ale popravdě – málokdy se zeptají (stejně jako když na mě vidí tričko s nápisem „Jsem křesťan, zeptej se mě proč“). A jsme zas u těch motivů...

Když bych to měl celé shrnout – myslím si, že modlitba před jídlem je projevem vděčnosti Bohu. Jídlo totiž není samozřejmé (mnoho lidí na světě nemá co jíst), a proto je vděčnost Bohu za jídlo na místě. Vděčnost Bohu by tedy měla být hlavním motivem pro modlitbu za jídlo (vděčnost kuchařkám zpravidla vyjadřujeme poděkováním, případně spropitným). A na Bohu je, co pak bude následovat – očištění jídla od jedů či otázky okolních jedlíků...

Také si myslím, že Bohu dělají radost modlitby za přípravu i konzumaci duchovního pokrmu, ať už se jedná o osobní ztišení, tvorbu vlastních kázání či modlitbu za lidi, co vyučují – doma, v církvi či na biblické škole.

(pro zvětšení klikni na obrázek)