Bláznivé svátkořečení?

Občas slýchávám rčení, že pátek je bláznů svátek. Přemýšlím-li o velikonočním Velkém pátku, v srdci mi rezonují slova apoštola Pavla o tom, že Ježíšovi následovníci věří bláznivé zvěsti. Totiž, zvěst o kříži, o Ježíšově vzkříšení, je jádrem křesťanství a jsem rád, že se nikomu dosud nepodařilo spolehlivě vyvrátit věrohodnost Ježíšova zmrtvýchvstání. Naopak, přijde mi skoro až úsměvné, že údajně velmi ateistický český národ si vybral Velký pátek jako svůj další státní svátek!

Mám já házet hrušku?

V lásce říkat nepříjemný věci
a pak jen slyšet: "To jsou teda kecy"?

Milovat své nepřátele, to dá teda fušku!
Když hází po mně pomluvami, mám já házet hrušku?

3 nejlepší knihy, které jsem v roce 2015 přečetl

Rok se s rokem sešel a máme tu již tradiční přehled 3 knih, které se mi v uplynulém roce nejvíce líbily (klidně si připomeňte ten minulý). Rozhodl jsem se, že měsíčně přečtu alespoň jednu knihu. Nakonec jsem jich v roce 2015 přečetl 17, většina z nich byla o křesťanském vůdcovství a běhání. V součtu to dává 4 038 stránek. A nyní prosím potlesk pro následující tituly, které se u mě dostaly na stupně vítězů:

Holubi v hnoji

Básnička o tom, když vám někdo ublížil, ale váháte ho konfrontovat, protože taky máte máslo na hlavě...

Vším, co mám, chci chválu vzdát!

Když je člověk vděčný, má za co a hlavně komu děkovat! ;)

Živočišné uhlí

To živočišné uhlí
fakt zastavuje smrad,
když od Boha jsme uhli,
od toho, co má rád.

Kopla mě kobyla

Následující love song Kopla mě kobyla je inspirován písničkou mého kamaráda s názvem Klapky na očích. Je o superduchovních věřících, kteří zbytečně moc zduchovňují hledání životního partnera tím, že mají nereálné požadavky a mnohdy i nedokážou rozlišit Boží hlas od svých pocitů... Vřele doporučuji porovnat tuto kobylu s písní Nafrněná od Báry Polákové.

Jsem uprchlík

Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben! Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou. Bože můj, pomoz mi vyváznout z moci svévolníka, z rukou bídáka a násilníka (Žalm 71,1-4).

Když mě trable řežou pilou

Není zkouška nad mé síly,
když jsi, Bože, mojí silou.
Na blízku jsi v každé chvíli,
když mě trable řežou pilou.

Proč na sebe spoléhám,
když jsi větší než mé strasti?
Když se strastmi uléhám,
zbytečně mi v hlavě chrastí.

Vždyť se o mě staráš, Bože,
proč Ti tolik nevěřím?
Se svým díky, proč a cože
proč se často nesvěřím?

Pomoz mojí víře růst,
odpusť, že jsem malověrný!
Toužím slovem ze Tvých úst
směle ničit chmury černý.

D@ve versus Hus: Pečená husa

„Husa ještě není pečena a nebojí se upečení.“ Jan Hus

Mám rád pečenou husu
a Biblí krmím srdce i pusu!

Kristova vůně jako pečená husa,
v těch, kdo ctí pravdu směle, nad smradem trůní.
V ornátech lačné chřtány na husu flusat
začnou, když husa v Čechách šíří svou vůni.

Chlípníci na farách své kuběny hřáli,
myšlenky zbožné husy však hřejí stále.
Když zněla slova husy, zbožní se káli,
papež Jan, přesvatý, se v přepychu válel.

Co má tři hlavy, to je „obluda svatá“,
Kristus měl vždycky hlavu na správném místě.
S pečenou husou v hlavě za Kristem chvátám,
pečená huso, rozum touží vždy jíst tě!

Pečená husa kéž je semenem vůně,
provoní každé srdce, co smradem stůně!