Misijní výjezd do Chorvatska

Díky studiu Biblické školy v Kolíně jsem se zúčastnil již druhého misijního výjezdu do Chorvatska. Loni jsme pomáhali v Osijeku, letos v Rovinji. Manželé Dohnalovi misijně pracují v Rovinji a jejím okolí od roku 1996. Naším úkolem byla pomoc s pracemi na jejich zahradě a také služba v místních církvích – svědectví, chvály a pouliční evangelizace.

Celému výjezdu předcházela naše několikaměsíční příprava. Modlili jsme se za konkrétní potřeby Dohnalových, připravovali jsme si referáty o Chorvatsku, abychom se o této zemi co nejvíce dozvěděli. Také jsme nacvičovali scénky, svědectví v angličtině, chválicí písně a sháněli finanční podporu.

Pátek

V pátek 22. 3. 2013 v šest ráno odjížděla z Kolína 3 auta s 19ti lidmi. Po 12 hodinách cesty jsme úspěšně dorazili na místo. Na příštích 6 dnů se nám stala domovem modlitebna rovinjského sboru. Kluci spali dole, holky v patře a pro všechny byla jen jedna místnost se záchodem a sprchou. Teplá voda ve sprše nám začala téci až od druhé poloviny výjezdu, protože jsme objevili vypínač na bojler umístěný v těsné blízkosti vypínače světla, takže jsme neustále a nevědomky bojler zapínali a vypínali... Zjistil jsem, že sprchování studenou vodou je v konečném důsledku osvěžující, nejtěžší bylo překonat tu počáteční fázi - než si tělo zvyklo. Uvidíme, nakolik se mi podaří se alespoň občas ve studené vodě sprchovat (autor písně „Sprchuju se strašně rád“ by měl přece dostát vlastním slovům).

Po vybalení a večeři (díky Vaškovi za jeho vynikající kulinářské dovednosti, po celou dobu výjezdu nám vařil a bylo to skvělé!) jsme se šli projít k moři. Modlitebna je od moře vzdálena pár minut chůze. Díky tomu, že na konci března není turistická sezóna, jsme si mohli vychutnat klidnou večerní Rovinj, pobřeží lemované rybářskými loděmi, kamenitými plážemi a dokonce i jednou jeskyní, kterou jsem později objevil a zároveň tam našel svou první zahraniční kešku.

Společná fotka při večerní procházce po příjezdu

Sobota

V sobotu jsme snídali od 7.30 a po krátkém duchovním zamyšlení od bratra ředitele jsme se vydali na zahradu k Dohnalovým. Po přivítání a seznámení s kozami a kůzlátky jsme se dozvěděli, s čím je potřeba pomoci. Rozestavěný misijní srub čekal na své dostavení, zároveň si žádal půl metru hluboký a asi 15 metrů dlouhý příkop pro přivedení vody a elektřiny, záhony chtěly vyplít a pohnojit. Většina holek plela, většina kluků kopala příkop, ostatní pomáhali ve srubu či rozváželi hnůj. Zde nemůžu nezmínit úsměvnou příhodu se štírem, který holky vyděsil. Podle jejich slov Pán vyslyšel jejich modlitby za ochranu při pletí, protože se víckrát se štírem již nesetkaly. Obřích žížal a červů tam však bylo požehnaně, obzvlášť v té hromadě hnoje. Ale na ně jsem neslyšel žádné stížnosti.

Taková krásná žížala!

Do modlitebny jsme se vrátili až v 15.00, ale oběd ještě nebyl hotový, protože nečekaně došla plynová bomba. Nakonec jsme se však dočkali a posilněni smaženým květákem a brambory jsme nasedli do aut a vydali se na setkání mládeže do Puly. Cestou jsme potkali transportér plný mládežníků. Ve víře, že nás dovezou na místo konání, jsme je následovali. Zaparkovali na kraji lesa. Protože byly kolem domy, mysleli jsme, že mládež bude v jednom z nich. Proto jsme s sebou vzali všechny nástroje (kytaru, kajon) a rekvizity na scénky. Asi čtvrt hodiny jsme kráčeli lesní cestou, až nás mládežníci dovedli na skalnaté místo s překrásným výhledem na moře. Pokračovali jsme dál v cestě a když už jsme si mysleli, že cíl je na dosah, ocitli jsme se zpět na parkovišti! Naskládali jsme se do aut a následovali ten transportér s polovypuštěným pravým zadním kolem.

Modlitebna se hemžila mladými lidmi, chválicí skupinka zkoušela chvály a my jsme se dozvěděli, že druhá půlhodinka setkání patří nám. Začalo se v osm, po přivítání, chvalách a krátkém slovu jsme zahráli 3 písně, 2 scénky (Židle a Life House) a zazněla 4 svědectví. Po skončení jsme se přesunuli do horního patra, kde byla možnost si více popovídat. Do naší modlitebny jsme se vrátili před půlnocí, najedli se a šli spát.

Scénka Life House...

Neděle

V neděli se i v Chorvatsku scházejí věřící k bohoslužbám, proto jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ta menší, ve které jsem byl já, jela na shromáždění do Puly (tam, kde bylo setkání mládeže), zbytek zůstal v Rovinji. Obě skupiny měly připravené chvály a svědectví (většinou o svém obrácení), my jsme navíc hráli scénku Give Me Your Heart. Moc se mi líbilo, s jakým nadšením místní křesťané chválí Boha. Kolem poledne jsme přijeli do Rovinje, k obědu Vašek uvařil výborné špagety, kterých jsem se přejedl. Několik lidí odjelo odpoledne na bohoslužbu do Labinu, kde mají křesťané svou místnost v budově autobusového nádraží. Po obědě jsem si zdříml a pak následovalo hledání kešek. Večer byla po pravidelných sborových modlitbách společná procházka Rovinjí.

Při procházce Rovinjí...

Pondělí

Protože v pondělí pršelo, práce na zahradě se nekonaly, ale Dohnalovi přijeli do modlitebny a vyprávěli nám o své službě – jak se spolu seznámili, jak je Bůh povolal do služby, s čím se museli vypořádat a co plánují do budoucna. Bylo velmi povzbudivé slyšet tolik svědectví o tom, jak se o ně Pán stará. Odpoledne jsem ještě se třemi lidmi odjel na skupinku do Poreče, která začala v šest večer. Většinu lidí jsem tam už znal, protože navštěvují setkání ve více městech. Zahráli jsme 2 chvály, řekli svá svědectví, poslechli si jejich chválicí písně a pak následovalo studium Bible. Líbilo se mi, že věřící se dost ptali, projevovali zájem o Boží slovo. Po příjezdu následovala večeře (rizoto), pak hra Bang a nakonec spánek.

Sdílení s Dohnalovými

Úterý

V úterý dopoledne jsme opět makali na zahradě a po obědě odjeli do Puly na pouliční evangelizaci. Napřed jsme se sešli v modlitebně, kde jsme se modlili a chválili Boha. Pak jsme se vydali do ulic. Přišli jsme na jakési náměstí, kde na nedalekých schodech stála skupina mladých lidí kolem 15 let. Začali jsme hrát písně a později i scénky. Děcka to očividně zaujalo, dokonce šli s námi do modlitebny, kde jim bylo nabídnuto jídlo, hráli jsme hry, povídali si... Bylo to skvělé!

Dvakrát měř, jednou řež

Scénka Give Me Your Heart

Středa

Ve středu dopoledne opět práce na zahradě, odpoledne evangelizace v Rovinji. Zvali jsme mladé na setkání mládeže, někdo hrál na kytaru a zpíval... Potkávali jsme i mnoho turistů, tak někteří z nás se s nimi bavili. V šest hodin začal Večer chval, Jirka Dohnal hrál mezinárodní písně chorvatsky, při nichž jsem měl velkou radost z Boží blízkosti, jeho vedení a skutků, přemýšlel jsem o svém životě, budoucí službě a uvědomil jsem si, že se s Bohem nemusím ničeho bát.

Závody :)

Večer chval

Čtvrtek

No a ve čtvrtek cesta zpět. Celkově misijní výjezd hodnotím kladně, díky fyzické práci jsem si odpočinul od studia a načerpal povzbuzení, ať už z toho, že jsme fungovali jako tým, nebo z různých rozhovorů včetně s Jirkou Dohnalem, který má hodně povzbudivých zkušeností a umí je trefně podat. Jsem moc rád, že jsme mohli Dohnalovým pomoci – zahrádka je vypleta a pohnojena, do srubu už proudí elektřina i voda, podle reakcí místních křesťanů se dá říci, že jsme byli pro ně povzbuzením.

Díky Bohu za to!

Evangelizace v Pule

P. S. Srdečně zvu své čtenáře na misijní banket, který bude zaměřen na misii v Chorvatsku, zazní tam svědectví, zahrajeme scénky, bude možnost ochutnat chorvatská jídla... Více tady.