Vím, že nejsi automatická pračka
na mé nitro, když
zašpiní ho smrad.
Spínač odpuštění ve víře mačkat
a
zas dělat, co nemáš vůbec rád?
Jak ubohý jsem to muž,
když s tebou netrávím čas!
Mé
pohodlí radši zruš,
než abych rmoutil tě zas!
Kéž můj život voní tvou aviváží,
kéž tvé lásce ve
mně nic nepřekáží...
Jako bys mi mluvil z duše. Někdy jsem sama ze sebe unavená, že prosím o odpuštění, ale pak ty stejné chyby zase opakuju. A to mě hrozně štve. Je to prostě boj.
OdpovědětVymazatJe to boj, ale nejsme v tom sami ;)
VymazatZajímavá báseň, za kterou se skrývá pochopení mladého muže, že láska je dar, který je určený pro toho, kdo si ho váží, kdo ho dokáže ocenit a být za něj vděčný. Je to pochopení toho, že láska není samozřejmostí, ale vychází z čistého srdce, které se chce podělit s jinou bytostí o vše, co její láska vyjadřuje. Je to o tom, nabízenou lásku přijmout a splynout s ní v jednotném porozumění, kdy ze dvou milujících srdcí, jedno se stává. Potom již nebude třeba něco znovu a znovu prát, protože vše bude zářit a vonět nebeskou čistotou duše.
OdpovědětVymazatPěkně řečeno, díky!
Vymazat