umírat i žít,
šavle házet i zdrhat
od pokušení pít.
Je čas dříčů i flinků,
práce, odpočinku,
baštit palačinku
nebo zvedat činku.
Je čas klidu i spěchu,
pýchy i pokory,
nářku i vděku
skeptikům navzdory.
Je čas kosení virů
i zpochybnit víru,
znát zdravou míru,
kde vypouštím síru.
Je čas milovat lidi
a vždycky je milovat,
do srdcí Bůh vidí,
On se chce smilovat.
Je čas mít Boží oči
na všechno kolem,
když někdo mě točí,
chci být láskou skolen.
On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná. (Kazatel 3,11)