"Prohlašujeme blahoslavené Jana XXIII. a Jana Pavla II. za svaté a přijímáme je mezi svaté. Stanovujeme, že je má takto uctívat celá církev. Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého." (zdroj)
Je to rebel!!! Ve skutečnosti je D@ve velký hříšník. A nejen on, ale každý člověk. I papež František nebo Jan Pavel II. Jak tedy mohou hříšní papežové prohlašovat jiné hříšníky za svaté? A jak to, že hříšný D@ve se chlubí tím, že je svatý? Kde to jsme?!
Bůh prohlašuje věřící za svaté (tzv. poziční svatost)
Je to jednoduché. Bůh prohlásí za svatého každého člověka, který uvěří v Ježíše Krista - kdo uzná svou hříšnost (mravní zkaženost), vyzná svými ústy Ježíše jako toho, kdo byl potrestán za jeho hříchy, a rozhodne se svým životem ctít Boha. Jinými slovy: ve chvíli našeho obrácení se na nás Bůh dívá jako na svaté! A být svatý, to znamená být oddělený - oddělen od hříchu s cílem být oddělen pro Boha, pro radostné uctívání Boha a službu jemu (Menzies, 140). Apoštol Pavel o tom píše v dopise křesťanům ve Filipech (Fp 3,9): "V něm se ocitám bez vlastní spravedlnosti založené na Zákoně, ale zato s tou, která vyplývá z víry v Krista, s tou spravedlností, jež přichází od Boha a zakládá se na víře."
Bůh je spravedlivý a požaduje trest za hřích. Protože jsem uvěřil, že Ježíš byl potrestán místo mě a Bůh přijal jeho oběť, je mi díky této víře v Krista odpuštěno, jsem před Bohem čistý (svatý) a dostal jsem věčný život (spasení). Bůh se nade mnou smiloval! Ničím jsem si to však nezasloužil (Ef 2,8-9): "Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás - je to Boží dar; není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil."
Vysvětleme si to na aktuálním příkladu. Před několika dny bývalý premiér Stanislav Gross řekl do televize, že přijal Krista a omluvil se všem těm, jejichž důvěru v minulosti zklamal (zdroj). Přiznal se k tomu, že své sliby nemyslel upřímně. Pokud však svou víru v Krista myslí vážně, Bůh ho prohlásil za svatého!
Shrňme si to slovy Alexandra Popa, anglického básníka, satirika a překladatele: "Chybovati jest lidské, odpouštěti božské. (zdroj)"
Bůh je spravedlivý a požaduje trest za hřích. Protože jsem uvěřil, že Ježíš byl potrestán místo mě a Bůh přijal jeho oběť, je mi díky této víře v Krista odpuštěno, jsem před Bohem čistý (svatý) a dostal jsem věčný život (spasení). Bůh se nade mnou smiloval! Ničím jsem si to však nezasloužil (Ef 2,8-9): "Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás - je to Boží dar; není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil."
Vysvětleme si to na aktuálním příkladu. Před několika dny bývalý premiér Stanislav Gross řekl do televize, že přijal Krista a omluvil se všem těm, jejichž důvěru v minulosti zklamal (zdroj). Přiznal se k tomu, že své sliby nemyslel upřímně. Pokud však svou víru v Krista myslí vážně, Bůh ho prohlásil za svatého!
Stanislav Gross je svatý, pokud svou víru v Krista myslí vážně! |
Jsme svatí, protože kráčíme správným směrem (tzv. aktuální svatost)
Bůh mě na začátku víry prohlásil za svatého, ale to ještě neznamená, že bych nedělal nic zlého. Ve skutečnosti potřebuji růst v milosti, být zralý ve svatosti. Stejně jako apoštol Pavel, i já chci, aby každý den rostla moje touha líbit se Bohu (Fp 3,13-14). A to bez modlitby, studia Bible a práce Ducha svatého nejde. Každý den chci být víc podobný Kristu (2K 3,18): "My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě [od jedné úrovně slávy k další]. (Menzies, 143)"
Bůh mě proměňuje do dokonalosti. To však neznamená, že do konce života už nebudu hřešit, ale díky Kristu už nemusím hřešit, mám k dispozici pomoc od Boha. Nemusím otročit hříchu a nemorálním žádostem těla, ale mohu se radovat z čistého vztahu s Bohem a vnímat jeho posilu, když mu dávám prostor ve svém životě. A o to usiluji.
Zároveň si musím dávat pozor, abych nepadl, aby se moje srdce nezatvrdilo. To by potom o mně platila slova z písně Svatozář od Veselé Zubaté:
Bůh mě proměňuje do dokonalosti. To však neznamená, že do konce života už nebudu hřešit, ale díky Kristu už nemusím hřešit, mám k dispozici pomoc od Boha. Nemusím otročit hříchu a nemorálním žádostem těla, ale mohu se radovat z čistého vztahu s Bohem a vnímat jeho posilu, když mu dávám prostor ve svém životě. A o to usiluji.
Zároveň si musím dávat pozor, abych nepadl, aby se moje srdce nezatvrdilo. To by potom o mně platila slova z písně Svatozář od Veselé Zubaté:
Moji kamarádi mají nad hlavama svatozář,
můžou klidně rozbít všechno, jejich táta je opravář...
Svatost bude naším trvalým rysem (tzv. konečná svatost)
Pokud vytrvám až do konce a zachovám věrnost Kristu, Bůh mě promění a pak už nikdy nebudu hřešit. Až přijde Kristus, "všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšení k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. (1K 15,51-52)"
Moc se na to těším! Do té doby se asi ještě mnohokrát osprchuju, ale pak už to nebude třeba!
Souhlasíte?
Použitá literatura
DIVIŠ, Libor. Studijní online Bible [online]. 2011 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z:http://www.obohu.cz/bible/
MENZIES, William W a Stanley M HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy. 1. české vyd. Albrechtice: Křesťanský život, c2012, 278 s. ISBN 978-80-7112-164-0.
Souhlas, Dejve. Denní poddávání se Kristu je návod k tomu, jak růst ve svatosti a žít stále smysluplnější život, tj. život, který přináší dobré ovoce ostatním i svému nositeli. Jsem rád, že jsem mohl poznat Krista a stát se, stejně jako Ty, svatým. Jsem rád, že můžu denně kráčet ke konečnému vítězství, k věnci vítězů, o kterém píše apoštol Pavel ve Fp. 3,14 (Slovo na cestu). Ať Ti v tom Pán žehná, je třeba více lidí, kteří se sprchují strašně rádi a dávají svůj život Pánu!
OdpovědětVymazatDíky Leoši!
VymazatTak to je protestantský pohled, katolíci by zcela nesouhlasili (a ti militantnější potichu chystali zápalky a hranici:)). Proces kanonizace je složitější. Papež musí daného člověka prohlásit za "ctnostného" a z příslušné diecéze musí do Říma přijít potvrzení o vykonání zázraku (uzdravení těžké nemoci, apod.). Je to zvláštní, ale občas se to děje, třeba Scrosoppi modlitbou údajně vyléčil AIDS u jednoho Afričana. Vyjádřit se k tomu musí i lékařská komise. Za svatého je ale člověk prohlášen obvykle až po druhém zázraku a samozřejmě minimálně 5 let po své smrti.
OdpovědětVymazatDalší možností je, že daný člověk byl pro víru umučen.
Díky Libore. Ano, katolický pohled je odlišný od protestantského...
Vymazat