Kéž Tvé skutky nemrším!

Tahle písnička je vyjádřením vděčnosti Bohu za to, co pro mě udělal a dělá!

Cibule

To je tak, když si básník dělá jídlo a rozbrečí ho cibule. To pak nejde jinak, než o tom napsat písničku... :-)

Koule není kruh, pastor není Bůh

"Koule není kruh, pastor není Bůh" - od doby, co jsem zaslechl toto výstižné rčení, nepřestal jsem mít zalíbení v jeho kráse a výstižnosti. Dosud mi pomáhá v tom, abych se na druhé nevytahoval proto, že věřím v Krista a ZNÁM pravdu.

Nejsem sice pastor, ale myslím si, že je natolik důležité pro každého křesťana (a vlastně i nekřesťana) udržet si v srdci pokoru a stále si to připomínat - proto vznikla následující písnička. Ano, dělám si v ní legraci ze samolibého duchovního, který sám sebe bere příliš vážně. Snad mě za to někdo neupálí! :-)

Radostnou svatost z prstu si necucám

Když se trůnu lidského života zmocní sobecké ego na úkor Boha, který pro mě znamená víc než jen nástroj na dosahování mých cílů, je to špatně. A o tom je následující písnička.

Žirafa

Někde jsem zaslechl, že správný křesťan má být jako žirafa - s hlavou v oblacích a nohama na zemi... Tak mi to začalo nějak vrtat hlavou, až z toho vznikla tahle písnička!

Emotikon

Kdyby bylo možné zredukovat Boha do pouhého emotikonu, jak by se asi tvářil? K následující písni, která se otázku pokouší rozlousknout, mě inspiroval nedávný rozhovor o emotikonech, který jsem vedl s kolegyní v práci.

Ňák se v sobě nevyznám

Těžké situace člověka přivádí blíž k Bohu. Jednou z takových situací může být i odmítnutí od holky. A o tom je následující písnička.

Na lidi pouštět síru

Jedině Ty

rozumíš mi

tak jako nikdo jiný.

Jedině Ty

záříš do tmy,

rozháníš ve mně splíny.

Blízkost tvá je

nádherná,

radost, pokoj cítím.

Kéž Tvá láska

nádherná

ze mě lidem svítí.

Když jsou mé rty

v pokušení

na lidi pouštět síru,

jedině Ty

k odpouštění

dáváš mi novou sílu.

Blízkost tvá je

nádherná,

radost, pokoj cítím.

Kéž Tvá láska

nádherná

ze mě lidem svítí.

Bláznivé svátkořečení?

Občas slýchávám rčení, že pátek je bláznů svátek. Přemýšlím-li o velikonočním Velkém pátku, v srdci mi rezonují slova apoštola Pavla o tom, že Ježíšovi následovníci věří bláznivé zvěsti. Totiž, zvěst o kříži, o Ježíšově vzkříšení, je jádrem křesťanství a jsem rád, že se nikomu dosud nepodařilo spolehlivě vyvrátit věrohodnost Ježíšova zmrtvýchvstání. Naopak, přijde mi skoro až úsměvné, že údajně velmi ateistický český národ si vybral Velký pátek jako svůj další státní svátek!

Mám já házet hrušku?

V lásce říkat nepříjemný věci
a pak jen slyšet: "To jsou teda kecy"?

Milovat své nepřátele, to dá teda fušku!
Když hází po mně pomluvami, mám já házet hrušku?