Někde jsem zaslechl, že správný křesťan má být jako žirafa - s hlavou v oblacích a nohama na zemi... Tak mi to začalo nějak vrtat hlavou, až z toho vznikla tahle písnička!
V oblacích hlavu mít a na zemi nohy,
prý mám být jako žirafa,
věřící prý má mít k tomu vlohy,
prý má víc odpouštět než chtít se porafat.
Nevím, zda chtěl bych být žirafou,
na lidi se dívat z vrchu?
Co když mě pak všichni porafou
a prohlásí za mrchu?
Chtěl bych vše vidět Tvým Božím pohledem,
blíž Bohu, blíž lidem,
těžkosti řešit vždy moudře a s nadhledem,
rozumně a s klidem!
Pozoruhodnou filosofickou, teologickou a literárně vědní otázkou je, zda blíž k Bohu, blíž k lidem není oxymorón.
OdpovědětVymazatAno, to je vskutku otázka! Pokud se to vyžene do extrémů, tak to podle mě oxymorón je, ale pokud má člověk rád Boha a dělá, co ho (Boha) těší, usnadní mu to mezilidské vztahy.
VymazatZajímavá myšlenka i zpracování!
OdpovědětVymazatJen mě v první sloce trochu ruší tolik "prý"
Mám ráda, když se k takovýmhle myšlenkám najdou takové i vtipné obrazy.. pak, když uvidím žirafu, vzpomenu si i na něco hlubšího (a vyššího :-))