Když se trůnu lidského života zmocní sobecké ego na úkor Boha, který pro mě znamená víc než jen nástroj na dosahování mých cílů, je to špatně. A o tom je následující písnička.
Zase myslím na babu více než na Boha...
Kdy se z toho vyhrabu? Kéž mrak střídá obloha!
Srdce je cloumáno touhou po slečně,
líbat ji vždy ráno, cítit se báječně!
"Lepší je zůstat sám než si vybrat špatně,
oči mít dokořán, počínat si statně.
Nalézat útěchu především v Bohu..."
tohle já všechno vím - jak to žít mohu?!
Radostnou svatost z prstu si necucám,
řečeno brněnsky: S Bohem už nejsu sám!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Všechno, co ti srdce káže,
piš do komentáře ;)